Americký prezident se na svém Twitteru růstem akciových trhů často chlubí. Zatímco za jeho předchůdců posiloval index S&P 500 v průměru o 23 procent, od roku 2016 do současnosti zpevnil o více než 50 procent. Právě tehdy přitom Trump nastoupil do funkce.
Letos se trhům dařilo navzdory nejistotě spojené s americko-čínskou obchodní válkou. Důvěrou v akcie amerických firem příliš neotřásla. V tomto týdnu navíc indexy s vidinou jejího možného brzkého konce lámaly rekordy. S&P 500 v pátek poprvé v historii překonal hranici 3 200 bodů, Nasdaq přesáhl 9 tisíc bodů.
Americké burzy lámou rekordy díky naději na brzký konec obchodní války s Čínou |
Pomohly úrokové sazby
Kromě neupadající důvěry pomohla trhům hlavně americká centrální banka, Fed. Ta během uplynulého roku třikrát snížila úrokové sazby, čímž podpořila růst americké ekonomiky. Předtím přitom sazby naposledy snižovala před krizí v roce 2008, informuje americká televize CNBC.
V prosinci navíc naznačila, že v roce 2020 nehodlá sazby zpět navyšovat, čímž situaci pro firmy i investory zpřehlednila a umožnila jim rozsáhlejší plánování půjček a investic.
Společnosti navíc těží také z velmi nízké nezaměstnanosti. Tři a půl procenta, na kterých se v USA v současnosti pohybuje, je nejnižší hodnota od roku 1969. A lidé, kteří pracují a slušně si vydělávají, také úměrně tomu utrácejí. Silný spotřebitelský sektor žene americkou ekonomiku kupředu.
Daňová reforma zlepšila pozici firem
I Trump samotný má na rekordním růstu přímý podíl, přestože podle analytiků není tak velký, jak tvrdí on sám. Kromě toho, že dlouhodobě kritizoval Fed za to, že otálí se snížením úrokových sazeb, totiž má „na svědomí“ také daňovou reformu. Ta mimo jiné snížila daňové zatížení firem a některých fyzických osob.
Nejvíc z ní těží velké korporace, které díky ní mohou uplatňovat v některých případech až extrémně vysoké slevy na dani. Například Amazon loni na federálních daních platil 0 dolarů, místo obvyklých 21 % z příjmů.
Podle zdrojů CNBC pak firmy většinou takto ušetřené peníze využívají k výkupu vlastních akcií. Tím trhy dál popohánějí kupředu. Jen loni utratily společnosti za takové nákupy 806 miliard dolarů, v přepočtu zhruba 18 bilionů korun. První příčku v tomto ohledu zaujal Apple, který za akcie zaplatil celkem 74 miliard dolarů.
Nejsilnější byl pro Trumpa první rok ve funkci. Tehdy trhy posílily v porovnání s průměrným rokem jeho předchůdců zhruba trojnásobně. I přesto ale nešlo o historicky největší roční posílení.
Tuto pozici drží rok 2013, kdy v Oválné pracovně seděl Barack Obama. S koncem ekonomické krize tehdy indexy zpevnily o cca 32 procent. V součtu za celé období však Trump nad Obamou vede.
Trumpova zbraň je nepředvídatelnost, řekl v Rozstřelu ekonom Švejnar:
21. června 2019 |
