Celková instalovaná kapacita vodních elektráren po celém světě dosáhla v uplynulém roce 1 292 GW. Na této hodnotě přitom jejich kapacita do budoucnosti rozhodně nekončí – jen za příští čtyři roky by měla podle Mezinárodní energetické agentury (IEA) narůst o dalších 158 GW.
Podle analýzy IEA mají hydroelektrárny z obnovitelných zdrojů do budoucna třetí nejvyšší potenciál. Jejich výstavbu však v současnosti brzdí především to, že na ně v hustě obydlených oblastech není dost místa. Největší význam tak mají v rychle rostoucích ekonomikách, jako je třeba Indie nebo Čína.
Například zmíněná Indie díky nim vyrobí třináct procent veškeré elektřiny, kterou spotřebuje. K tomu navíc buduje ještě obří přehradu s elektrárnou s výkonem 2 GW, která tento objem ještě navýší. V Číně, která je světovým lídrem v oblasti využívání obnovitelných zdrojů, pak kapacita vodních elektráren loni dosáhla 355 GW.
Brazilci přidali nejvíce
Nejvíce však loni s projekty vodních elektráren „pohnuli“ Brazilci. Především jim v tom pomohla přehrada Belo Monte, která leží na řece Xingu na severu země. Začala se stavět v roce 2011 a její plný výkon, jehož by měla v příštích letech dosáhnout, činí 11,2 MW. Vyrobenou elektřinu bude využívat až šedesát milionů lidí. Stavba stála 11,2 miliardy dolarů. Brazílie se díky jejímu dokončení v instalované kapacitě vodních elektráren posunula před USA a stala se světovou dvojkou. První místo drží Čína.
Kromě velkých zemí mají však ambice vyrábět elektřinu ve vodních elektrárnách i menší státy. Například Šalamounovy ostrovy v prosinci představily plán na stavbu vlastní hydroelektrárny s kapacitou 15 MW. Ta by měla tomuto drobnému státu v Oceánii umožnit až o sedmdesát procent snížit svou spotřebu nafty.
K výrobě elektřiny pomocí vody přitom nepřispívají pouze výše zmíněné gigantické přehrady. Podle OSN momentálně na světě existuje téměř čtrnáct tisíc různých projektů na výstavbu drobných vodních elektráren – například jen v Dánsku je jich momentálně schváleno kolem čtyř set.
