Změny, které doposud kubánská komunistická vláda provedla na své cestě k demokracii, jsou podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nedostatečné. V květnu 2019 se proto rozhodl, že už neprodlouží moratorium na stíhání zahraničních podniků působících na Kubě, jak Američanům umožňuje Helms-Burtonův zákon z roku 1996. Ten doposud prodloužilo šest po sobě jdoucích prezidentů.
Pro evropské i jiné země tento krok znamená zhoršení byznysu s karibským ostrovem, upozornil server německé televize Deutsche Welle.
Kapitola 3 Helms-Burtonova zákona dává prezidentovi pravomoc, aby pozastavil zákon, je-li to v zájmu Spojených států a podpoří-li to přechod Kuby k demokracii. Kapitola 3 poskytla Američanům, kteří uprchli z Kuby, právo podniknout právní kroky u amerických soudů proti převážně evropským společnostem provozujícím nemovitosti, které Kuba znárodnila po revoluci ostrova v roce 1959.
První prominentní obětí ukončení moratoria se stala mezinárodní výletní linka Carnival Cruise z Floridy, která byla podle zákona žalována za porušení amerického embarga.
„Současná přísnější opatření, včetně masivních nároků na odškodnění a odepření amerických víz, stále více ohrožují také evropské podnikatelé,“ říká vyslanec EU pro Kubu Alberto Navarro ze Španělska. „Používání amerických sankcí mimo území země považujeme za porušení mezinárodního práva,“ prohlásil Navarro.
Podle Navarra je jasným cílem Kapitoly 3 Helms-Burtonova zákona podporovat sobecké zájmy Washingtonu. „Účelem tohoto nařízení je vytvořit v podnikatelském světě zmatek a přimět stále více investorů, aby místo investic na Kubě investovali na Jamajce, nebo v Dominikánské republice. Je to jasný pokus USA zabít kubánské hospodářství,“ okomentoval krok Navarro.
Od května 2019 bylo podáno celkem 20 žalob. Mezi nimi je i jedna proti španělskému hotelovému řetězci Melia.
Kubánská revoluce a rodina Mataových
Po kubánské revoluci komunistická vláda Fidela Castra v šedesátých letech znárodnila mnoho velkých, dříve soukromých podniků a nemovitostí. Mezi majetek, který byl zabavený v roce 1962, patřil i hotel San Carlos ve městě Cienfuegos ve vlastnictví rodiny Mataových.
Rodina, jíž se tenkrát podařilo uprchnout do USA, nyní zažalovala řadu podniků, které hotel využívají, včetně současných provozovatelů hotelového řetězce Melia a cestovních rezervačních serverů Expedia a Booking.com, jakož i německé dceřiné společnosti Trivago. Mezi obžalovanými je také několik kubánských firem ve státním vlastnictví.
Federální soud USA v lednu však překvapivě rozhodl, že Melia a další společnosti mimo USA musejí být vyloučeny z hromadné žaloby. „Dosud nedošlo k žádnému soudu proti evropským podnikům,“ podotkl Navarro.
Odepření víz
Zmatek washingtonské sankční politiky vůči Kubě začátkem února eskaloval, když se Trumpova administrativa rozhodla implementovat do Helms-Burtonova zákona Kapitolu 4. Ta stanovuje, že USA mohou odepřít víza a vyloučit ze země osoby, které využívají zabaveného majetku na Kubě nárokovaného občany USA. Opatření by se týkalo i vyššího managementu společností a jejich rodin, uvedla správa.
V případě řetězce Melia to došlo ke skutečně bizarní situaci. Přestože byl španělský hotelový řetězec z požadavku právně vyloučen, místopředseda a generální ředitel Melia Gabriel Escarrer Jaume čelí rozsáhlým sankcím, uvedla agentura Reuters. Již v říjnu loňského roku mu Trumpova administrativa nařídila, aby v následujících 45 dnech odstoupil ze svých funkcí a prodal svůj podíl ve společnosti. Pokud toto rozhodnutí nesplní, budou mu i jeho rodině zrušena víza. Tomu by se mohl vyhnout tím, že přistoupí na dohodu o kompenzaci rodiny Mataových.
Protiopatření?
Navarro tvrdí, že USA mají legitimní právo rozhodnout, komu umožní vstup do země a komu ne. Zároveň naléhá na Trumpovu správu, aby zrušila svá rozhodnutí proti společnosti, která nebyla odsouzena a již není součástí soudního řízení.
Navarro uvedl, že k podobným případům v EU zatím nedochází, ale případ by mohl způsobit velkou nejistotu mezi evropskými společnostmi, které obchodují s Kubou. Americký sankční režim proti Kubě je tím posledním, co by podniky potřebovaly. Už tak se musí vypořádat s tím, že jim kubánské firmy dluží peníze. Přesto se některé firmy snaží tyto potíže překonat.
V reakci na zavedení Helms-Burtonova zákona v roce 1966 zavedla EU „statut sankcí“, jehož cílem je zmírnit spád kontroverzního zákona. Společnosti, které jsou finančně poškozeny sankcemi USA, mohou USA žalovat u evropských soudů.
