Práce na vybavení koridorů systémem umožňujícím mimo jiné dálkové zastavení vlaku trvají od roku 2018. Do roku 2027 by na páteřních tratích v Česku mělo být hotovo, uvedl Havlíček.
Kromě elektronické kontroly pohybu vlaků po síti se resort dopravy chystá předcházet nehodám například investicemi do zabezpečení železničních přejezdů, nebo úpravou doby odpočinku strojvedoucích. Ti mají mezi dvěma směnami povinnou šestihodinovou pauzu. Do tohoto času je však započten například čas na cestu z pracoviště do ubytovny a neznamená tedy, že by během celé doby mohli strojvedoucí odpočívat.
Ještě před dovybavením železničních tratí novým systémem přijala Správa železnic řadu opatření, které přispějí k bezpečnějšímu provozu už nyní. Od 15. srpna se například na tratích, které spoléhají jen na lidský faktor, bude muset strojvedoucí vždy ohlásit před odjezdem dispečerovi. Podle generálního ředitele Jiřího Svobody budou zároveň upraveny jízdní řády tak, aby se vlaky na jednokolejných tratích křižovaly co možná nejčastěji ve stejných zastávkách ve všední den i o víkendu a ve svátek. Právě záměna místa křižování totiž pravděpodobně vedla k nedávné srážce dvou vlaků v Karlovarském kraji.
Diskuse o lepším zabezpečení železničních tratí si vyžádalo neobvyklé množství nehod, které českou železnici v předchozích dnech potkalo. Nejvážnější byly srážky vlaků u Českého Brodu, při kterém osobní vlak najel do čekajícího poštovního vlaku, nebo o zmiňovanou srážku osobních vlaků v Perninku na Karlovarsku.
Obě zmiňované nehody si vyžádaly oběti na životech. Při havárii vlaku směřujícího z Úval do Českého Brodu zahynul strojvedoucí a zraněno bylo 35 cestujících. Horší bilanci si vyžádalo druhé neštěstí, při kterém zahynuli dva lidé a 24 z 33 pasažérů, kteří cestovali oběma vlaky.
