Izraelští úředníci věří, že privatizací přístavu zlepší konkurenceschopnost podniku. Haifský přístav funguje od roku 1933 a během druhé světové války sloužil jako brána stovek tisíc židovských přistěhovalců. O jeho prodeji se ve státě mluví už dlouho, nyní se ale příprava na privatizaci urychluje.
Tamní vláda ho chce prodat za dvě miliardy šekelů (dvanáct miliard korun). Bez ohledu na konečnou cenu avizovala, že v rámci jakékoli smlouvy investuje první miliardu šekelů (šest miliard korun) do vylepšení či modernizace podniku, například do vybudování nové hlubinné platformy.
„Není to ideální čas, ale v každém případě, pokud budeme i nadále vyčkávat, bude to čím dál těžší,“ vysvětluje Eshel Armony, předseda představenstva přístavu, proč se s prodejem nyní tak spěchá.
„Potřebujeme lidi, kteří přijdou z mezinárodní arény byznysu a přinesou s sebou nové myšlenky, které pomohou společnosti postavit se konkurenci,“ míní Armony. Seriozním zákazníkům, kteří s sebou přivedou odborníky z oblasti správy přístavu, nabídne izraelská vláda slevu.
Baltský podmořský tunel jde ke dnu. Estonci se obávají investic z Číny |
Snaha prodat přístav co nejrychleji není bezpředmětná. Vláda spěchá, protože příští rok se otevře ve městě Haifa další přístav, který slavnostně otevře šanghajská skupina investorů (SIPG).
Ten je ovšem v hledáčku Spojených států, největšího a zřejmě nejdůležitějšího spojence Izraele na poli mezinárodních vztahů. Nové haifské kotviště se totiž nachází blízko doků, v nichž kotví americké armádní lodě, což pro Spojené státy představuje problém.
USA naléhá, ať si Izrael vybere stranu
Nejde přitom o první podnik na izraelské půdě, který by u amerických politiků probouzel obavy. Washington dlouhodobě naléhá na Izrael, aby byl opatrný ohledně čínských investic do tamní infrastruktury.
Například v květnu odmítl Izrael na popud Spojených států čínskou nabídku na realizaci projektu, jež se má stát největším zařízením na odsolování mořské vody na světě. Místo výstavby totiž leží blízko izraelské armádní základy, kterou USA používá.
Židovský stát balancuje mezi dvěma světovými rivaly už nějakou dobu a pod Trumpovou vládou na něj Spojené státy intenzivně naléhají, ať si zkrátka vybere, „na čí straně je“.
Americký ministr zahraničních věcí Mike Pompeo v lednu 2019 uvedl, že pokud Izrael neomezí spolupráci s Čínou, budou muset Spojené státy snížit „sdílení zpravodajských informací a společné umisťování bezpečnostních zařízení“. Podobná varování pronesl i tehdejší americký poradce pro národní bezpečnost John Bolton nebo sám prezident Donald Trump.
Vláda to domluvila, tak jí zaplaťte. Trump chce provizi z koupě TikToku |
Americko-izraelské vztahy se od chvíle nástupu Trumpa do úřadu prezidenta ochladily. Případ Haifského přístavu však ukazuje, že se Izrael spíš přiklání právě na stranu svého dlouhodobého spojence. SIPG do přístavu v minulosti investovala dvě miliardy eur (52 miliard eur) a Izrael chvíli přemýšlel i o tom, že ho šanghajské skupině svěří. V posledních měsících otočil. Neplánuje však, že by nyní čínským firmám přímo zakázal, aby se o nákup ucházely. Každá nabídka však musí projít komplexní prověrkou, píše Bloomberg.
Nabídka prodeje přístavu se má na trhu objevit až příští rok, už nyní se ale na obzoru objevil jeden potenciální zájemce. Je jím izraelský podnikatel Eli Tilles, který již v minulosti vyhrál nabídku na privatizaci přístavu v městě Ejlat. „V Haifě vidím potenciál,“ komentoval lakonicky možnou koupi.
Čínské podniky fungují jako jeden muž
Před čínskými investory se mají na pozoru i samotné firmy. Například v květnu podali členové Asociace izraelských stavitelů u Nejvyššího soudu petici, v níž obviňují čínské stavební a inženýrské společnosti z toho, že fungují jako monopol. Hlavní problém vidí asociace v skupině Čínského sdružení podniků v Izraeli (CEAI). Podstatná část jejích členů je přímo napojená na čínskou vládu.
Asociace izraelských stavitelů argumentuje tím, že se CEAI tváří jako několik samostatných společností, ale ve skutečnosti funguje jako homogenní, koncentrované sdružení.
Nutno říct, že čínské firmy jsou na izraelské půdě schopny realizovat projekty infrastruktury za mnohem menší peníze než izraelské společnosti, píše The Jerusalem Post. Podle právníků CEAI může snižování účasti čínských společností na izraelských projektech poškodit diplomatické zájmy obou zemí.
