Propad je mírnější, než uváděl rychlý odhad z konce července. V něm úřad odhadoval pokles vůči prvnímu kvartálu na 11,9 procenta a proti druhému čtvrtletí loňského roku na 14,4.
Ekonomika eurozóny klesla proti prvnímu čtvrtletí o 12,1 a meziročně o 15 procent, s čímž počítal i první rychlý odhad. Úřad ve zprávě zdůraznil, že jde zdaleka o nejvýraznější propady od roku 1995, kdy se tyto statistiky začaly vést.
Mezi jednotlivými státy zaznamenalo podle Eurostatu největší propad proti předchozím třem měsícům Španělsko (18,5 procenta), Maďarsko (14,5), Portugalsko (13,9) a Francie (13,8). O něco lépe na tom bylo Německo, kde HDP klesl proti prvnímu čtvrtletí o 10,1 procenta.
České hospodářství podle Eurostatu zaznamenalo propad o 8,4 procenta, slovenské si vedlo o desetinu procentního bodu lépe. Polská ekonomika klesla o 8,9 procenta a poprvé od pádu komunismu se dostala do recese. Ta se definuje jako dvě čtvrtletí poklesu HDP za sebou. Nejlépe naopak dopadlo v mezičtvrtletním srovnání Finsko, jehož ekonomika zaznamenala ve druhém čtvrtletí propad o 3,2 procenta.
