Úvěr má podle Deníku N, který se zprávou přišel, zajistit celkem šest bank, mezi nimiž jsou například Česká spořitelna, Československá obchodní banka a Komerční banka. Novou úvěrovou linku může pošta uzavřít nejdříve na konci příštího roku, nejpozději potom dluh musí splatit do poloviny roku 2023.
Financování komerčním úvěrem je podle Vitíka legitimní možností na překlenutí období, za které ještě peníze od státu nedostala. „Vše záleží na konkrétních podmínkách jednotlivých zájemců o spolupráci s Českou poštou. Ty musí České poště dávat ekonomický smysl a Česká pošta si vybere nejvýhodnější nabídku. Těch, se kterými můžeme reálně pracovat, jsme obdrželi už několik. Zároveň jednáme s ministerstvem financí o podmínkách zápůjčky od státu,“ řekl mluvčí.
Česká pošta využila výjimku ze zákona o zadávání veřejných zakázek, což je v případě úvěrů možné. Půjčku poptávala u devíti bank. Nabídku dostala i od české pobočky bankovního domu Sberbank, která ji ale následně vzala zpět. Na její ruskou centrálu jsou uvaleny západní sankce.
Pošta válčí s vysokými ztrátami. O hrozbách však věděla už před 12 lety |
Vláda Evropskou komisi o podpoře informovala už na začátku roku 2018. Pak ale byla schválena novela poštovního zákona, díky níž by se platby měly navýšit. Doposud státní podnik dostával za rok půl miliardy korun. Podle novely by příspěvek měl vzrůst až na 1,5 miliardy korun. Schválit to ale musí Evropská komise, která zkoumá, jestli nejde o nedovolenou podporu.
Pošta loni vykázala ztrátu 376 milionů korun. Do červených čísel se poprvé dostala v předcházejícím roce. Náklady jí rostou mimo jiné kvůli zvyšování platů, které má omezit odchody zaměstnanců za lepšími podmínkami. Finanční ztráty má částečně vykrýt prodej nemovitostí.
