Když koncem srpna zalovíte na dně školních aktovek a batohů svých ratolestí, s velkou pravděpodobností vytáhnete zbytky čehosi, co připomíná trepky z loňského pololetí. Tedy pokud jste je nevyhodili už před prázdninami, protože i když se děti ve vzdělávacích institucích kvůli karanténě příliš neohřály, podešev jejich školního obutí už po pár měsících často nedrží pohromadě, předek se rozklížil nebo proděravěl, vnitřek je vydřený, vložka sloupnutá nebo zcela chybí, podrážka je ulepená a olupuje se a původní vzhled je díky barevnému přelivu z výtvarky neidentifikovatelný. Nemluvě o tom, že dětem přes léto vyrostla noha snad o dvě čísla. Tak to alespoň chodí u nás.
