Čas na dohodu se přitom krátí. Rozpočet musí ministerstvo odevzdat Poslanecké sněmovně do konce září.
Vaše kolegyně ministryně práce Jana Maláčová nedávno prohlásila, že už ji diskuse o tom, jestli si všechny ty výdaje z rozpočtu můžeme dovolit a kde na to vezmeme, unavuje. Vás také?
Ty dotazy jsou naprosto legitimní a namístě.
Kde na to tedy vezmeme?
Měli jsme velmi dobrou výchozí pozici před pandemií. Čtvrté nejnižší zadlužení v Evropské unii, veřejný dluh činil 30 procent HDP. Měli jsme přebytkové zdravotní a sociální pojištění, přebytkové hospodaření krajů, měst a obcí, díky čemuž teď mají na účtech přes 300 miliard. Navíc máme zdravý bankovní sektor, což při poslední krizi úplně nebyl. Na těchto pozitivech jsme stavěli a mohli jsme si dovolit vyšší míru zadlužení, kterou jsme použili na ekonomický růst. Ten táhne spotřeba. Navíc jsme bezprecedentním způsobem navýšili investice na 200 miliard, což je nejvyšší částka v historii České republiky.
Alena Schillerová (56)
|
Vládní investice jsou ale pořád jen na papíře. Výkon sektoru stavebnictví v červenci klesl meziročně o desetinu.
Schválili jsme v červenci s navýšeným rozpočtem 2020 všechny investice. Navyšovali jsme dotační programy pro obce, přidávali jsme do Státního fondu dopravní infrastruktury přes 20 miliard – vše bylo podloženo jasnými připravenými projekty se stavebním povolením a posouzením vlivu na životní prostředí EIA. Na dotační programy samosprávám šlo kolem 35 miliard.
Městům a obcím jsme výpadek na daních kvůli kompenzacím pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) – takzvané „Pětadvacítce“ – vynahradili více než dvojnásobně. Přišly o pět miliard, dali jsme jim 13,4 miliardy. To jim pomůže pokrýt spolufinancování dotačních programů.
Když se vrátím k vašemu argumentu, že jsme v době konjunktury měli přebytkové účty důchodového a zdravotního pojištění: ty peníze se přece nikde nenaspořily, utratily se obratem, takže nám to není nic platné. Nebo ano?
Byli jsme po všech stránkách na krizi připraveni a díky tomu si nyní můžeme dovolit vyšší míru zadlužení. Všechny země se velkým tempem zadlužují a my jsme vycházeli z nízké základny.
Zdravotní pojišťovny měly před pandemií na účtech 60 miliard, které mohly použít. V době pandemie se ukázala jako nejdůležitější ochrana zdraví a investice do stabilizace zdravotnictví. Proto jsme navýšili platbu za státního pojištěnce – jen pro příští rok tam půjde přes 50 miliard korun navíc. Peníze se přitom neprojedí – zdravotní pojišťovny je investovaly do lékařů, do platů.
Více půjčovat si budou muset všechny země včetně Česka. Očekáváte, že se nám půjčování prodraží?
Zájem investorů z finančního trhu o české státní dluhopisy je stále velký. Zrovna ve středu jsme prodali v aukci dluhopisy za téměř šest miliard korun, přičemž poptávka investorů byla 33 miliard. Všechny prodané dluhopisy měly výnos (tedy úrokové náklady, které za půjčku platí stát) nižší než jedno procento ročně, dluhopis s dvouletou splatností pouhých 0,08 procenta. V eurech dokonce dluhopisy prodáváme se záporným úrokem (to znamená, že investoři státu platí za to, že si od Česka mohou půjčit; nicméně cizoměnové dluhopisy nesou kurzové riziko, takže se zisk může změnit ve ztrátu – pozn. red.).
Jedním z největších zásahů do rozpočtu má být příští rok snížení daní z příjmů v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy. Podle analýzy akademického pracoviště IDEA-CERGE EI tím nejvíc ušetří čtvrtina nejbohatších zaměstnanců. Rozdělí si mezi sebe 38 miliard z celkem 80 miliard, o které plánuje ministerstvo snížit výběr této daně. Je správné, aby se v době krize nejvíce ulevovalo lidem s příjmy nad 39 tisíc korun?
Lidé, kteří berou mezi 40 a 50 tisíci nejsou typická vysokopříjmová skupina. To jsou často zaměstnanci veřejných služeb, kteří dřou, někde i na směnný provoz, a které jsme teď konečně dostali na nějaké slušné platy. Učitelé dosáhnou na průměrný plat 45 tisíc, průměrný plat hasiče byl loni kolem 48 tisíc, u policisty asi 46 tisíc korun, podobně zdravotní sestry. To nejsou zanedbatelné částky.
Nová daň lidem s vysokým platem neublíží. I jim zůstanou tisíce navíc |
V programovém prohlášení jste chtěli daň z příjmů snížit nikoliv na 15, ale na 19 procent hrubé mzdy (dnes se při jiném způsobu výpočtu platí z hrubé mzdy 20,1 %). Druhou sazbu pro vysokopříjmové chcete nastavit na 23 procenta (dnes platí solidární přirážku – v přepočtu 23,37 % z hrubé mzdy). Proč nakonec snižujete spodní sazbu tak radikálně?
Kdybychom zavedli sazbu 19 procent, jak bylo ve vládním programu, zvýšili bychom daň osobám samostatně výdělečně činným a skupině poplatníků, která má například příjmy z pronájmu. Teď je tu ekonomická krize a my tímto způsobem můžeme podpořit spotřebu.
V rámci vládních opatření na zaměstnance zatím nebylo pamatováno. Antivirus šel zaměstnavatelům, kompenzační bonus živnostníkům. Uvědomujeme si, že zrušení superhrubé mzdy a zavedení nižší sazby daně z příjmů je velký zásah do rozpočtu, proto jsme ho zatím z ministerstva neposlali dál. Potřebujeme nejprve politicky dojednat v parlamentu podporu rozpočtu na příští rok.
Zaměstnanci se mohou radovat, že si trochu či více přilepší. Co když ale v dalších letech nebude mít rozpočet kde brát? Nemůže příští vláda sáhnout ke zvýšení stropu na sociální pojištění?
Určitě ne. Koaliční partner ČSSD to zmínil, nicméně rozhodnutí Ústavního soudu z roku 2011 mluví jasně – pokud by na sociálním pojištění nebyl strop, musely by se zvýšit důchody vysokopříjmových. Rozhodnutí o výši důchodového pojistného by mělo být součástí hlubší důchodové reformy.
A ta se zřejmě opět odkládá...
Do voleb zbývá rok a my ani nemáme v koalici shodu na parametrech, které důchodová komise navrhla. Navíc bychom měli mít shodu také v rámci celé Poslanecké sněmovny. Bude to téma pro příští vládu.
Z debaty o kurzarbeitu nás vláda vynechala, vadí Svazu průmyslu |
Chystáte na podzim také nějakou úlevu pro OSVČ? Koronavirová krize pokračuje.
Už si nemůžeme dovolit ekonomiku vypínat a zavírat, naopak musíme vládní opatření postupně rušit. Nárok na kompenzační bonus pro OSVČ byl do 8. června, v září jim končí úleva na sociálním a zdravotním pojištění. Na jaře jsme nevěděli, co všechno epidemie obnáší, chtěli jsme ochránit zdraví a vše ostatní šlo stranou. Dnes už víme, že virus tu zůstane, neodejde a nemůžeme si dovolit ekonomiku zastavit. Pro podnikatele jsou tady programy COVID III, Covid Plus nebo Covid Nájemné. Snížili jsme DPH v zasažených sektorech a aktuálně prosazujeme rychlejší odpisy a nižší spotřební daň na naftu.
Nicméně pro zaměstnance se počítá s kurzarbeitem i nadále.
Zákon o kurzarbeitu nebude plošný. Chceme, aby byl stabilně součástí zákona o zaměstnanosti, jako je tomu v Německu. Budeme to spouštět nařízením vlády pro určité zasažené oblasti ekonomiky a bude to nejen pro epidemii, ale z důvodů vyšší moci třeba pro povodně nebo pokud se významně zhorší ekonomické ukazatele.
V pondělí o kurzarbeitu bude už potřetí v krátké době jednat vláda. V čem jsou hlavní třecí plochy mezi vámi a ministerstvem práce, které s návrhem přišlo?
Bavíme se o podpůrčí době, o spolupodílu zaměstnanců a zaměstnavatelů, o tom, na který typ zaměstnanců by to mělo dopadat – tedy s jakou délkou pracovního poměru a s úvazkem na dobu neurčitou. Jsme blízko dohodě.
Čeho chcete během vyjednávání docílit? Ušetřit v rozpočtu?
Chci, aby podmínky byly nastaveny tak, že se o náklady na zachování pracovních míst podělí v rámci kurzarbeitu zaměstnavatelé, zaměstnanci a stát. Nechci, aby byla díra v příjmech na sociálním a zdravotním pojištění ani aby byly kráceny nároky zaměstnanců na důchod a nemocenskou. Navrhuji, aby pojistné platili zaměstnavatelé. Stát by platil podporu zaměstnancům ve výši 60 až 70 procent průměrného čistého výdělku za dny, kdy pro ně není práce. Dokonce jsme společně s ministerstvem průmyslu navrhli rozšíření podpory na situace, kdy pro zaměstnance není ve firmě práce jeden až čtyři dny v týdnu, ministerstvo práce počítalo s maximálně třemi dny.
S jak velkým schodkem počítáte pro rok 2021?
To zatím sdělovat nebudu. Patnáctého září zveřejníme makroekonomickou predikci na příští rok a odhadneme příjmy rozpočtu. Parametry návrhu na zrušení superhrubé mzdy se mohou ještě změnit. Stihnout to s účinností od roku 2021 je možné – máme v parlamentu daňový balíček na příští rok, který je před druhým čtením, a je stále prostor načítat do něj pozměňující návrhy. Čas na shodu je ovšem jen do konce září, pak musím poslat rozpočet na vládu.
Jakým způsobem chcete tentokrát kompenzovat obcím a krajům výpadek příjmů, k němuž snížením daně z příjmů automaticky při přerozdělování daní dojde?
Uvidíme, jak v rámci makropredikce vyjde odhad příjmů municipalit. Kompenzovali jsme už letos obcím 13,4 miliardy, tedy více, než činil jejich výpadek kvůli kompenzačnímu bonusu pro OSVČ. K tomu jsme navýšili dotační programy pro samosprávy. Kraje takto přišly zhruba o dvě miliardy a na druhou stranu jsme jim poskytli ze státního rozpočtu částku přes 21 miliard na ochranné pomůcky, na platy v sociálních službách, zdravotníkům do krajských nemocnic. Letos a příští rok dostanou peníze na silnice druhé a třetí třídy.
Takže chcete říci, že obcím a krajům jste vše vykompenzovali předem? Už přišly s nějakou vlastní částkou, kterou po vládě chtějí?
Nepřišly, objevují se jen výkřiky některých politiků v médiích, kteří se na tom zviditelňují před krajskými volbami.
Na rozpočtovém výboru minulý týden prošel návrh na snížení spotřební daně z motorové nafty o jednu korunu na 9,95 koruny za litr. Proč jste k tomu přistoupili?
Byl to dlouhodobý požadavek ministerstva průmyslu a obchodu, které chce pomoci sektoru kamionové dopravy znevýhodněné nižšími cenami v okolních zemích. Dopad do státního rozpočtu bude 4,5 miliardy korun.
Chystáte se hýbat i s dalšími daněmi?
Zavázali jsme se v programovém prohlášení vlády, že nebudeme plošně zvyšovat daně. V této těžké ekonomické situaci není dobře zatěžovat firmy nebo občany zvýšením daně. To se stalo po poslední krizi a následně klesla spotřeba. Počítáme nicméně s digitální daní a udělám všechno pro to, abychom prosadili její účinnost od začátku roku 2021, případně od jeho poloviny.
