Ministerstvo práce a sociálních věcí má od ledna příštího roku ustanovit komisi, která připraví návrh, jak do budoucna ufinancovat systém sociálních služeb. V komisi zasednou akademici i zástupci politických stran, krajů, obcí a poskytovatelů péče.
„Systém je v současné době neudržitelný. Všichni si to uvědomujeme a pokud by došlo k nějaké shodě všech aktérů, nová vláda by mohla již hned od začátku začít pracovat na změně legislativy,“ uvedla náměstkyně ministerstva práce Zuzana Jentschke Stöcklová (ČSSD).
Život Čechů se prodlužuje. Podle demografů je největší změnou přibývání lidí ve vysokém věku. V zemi na konci loňska žilo podle údajů Českého statistického úřadu přes 64 tisíc lidí nad 90 let, v roce 2010 jich bylo 32,8 tisíce. Osob nad 80 let bylo na konci loňska 441,1 tisíce, v roce 2010 pak 386,5 tisíce.
Další pilíř důchodového systému
Komise by měla debatovat o podílu státu, krajů a obcí i klientů na financování sociálních služeb. Jednou z možností by mohlo být případné veřejné pojištění na dlouhodobou péči. Dalším zdrojem by mohlo být přesměrování části peněz z jiného pojištění, či z daní. Výsledek bude na politickém rozhodnutí.
„My se jako jako ministerstvo práce a sociálních věcí přikláníme spíše k německému modelu. To znamená, že by se jednalo o připojištění ze strany státu,“ upřesnila náměstkyně s tím, že ne každý občan české republiky má na to, aby se nechal komerčně pojistit.
Asociace poskytovatelů sociálních služeb připravila studii o dlouhodobém pojištění. Propočítala několik variant. Zaměřila se na veřejný fond či na veřejné dobrovolné pojištění dlouhodobé péče. „Nebudeme nic preferovat. Chceme jen vyložit karty,“ uvedl spoluautor studie Martin Potůček. Podle něj by ale bylo ideální, kdyby pojištění dlouhodobé péče bylo „dalším pilířem důchodového systému“.
Stárnutí populace zasáhne do důchodového sytému, zdravotního pojištění a do oblasti dlouhodobé péče a sociálních služeb. Podle předsedy komise České asociace pojišťoven pro produkty dlouhodobé péče Vladimíra Bezděka se v oblasti dlouhodobé péče a sociálních služeb bude stárnutí projevovat nejostřeji.
„Je zcela evidentní, že do budoucna stát nemůže ufinancovat tuto oblast sám,“ domnívá se a dodává, že jsou schopni vytvořit komerční produkty pojištění zaměřené tímto směrem.
Pojišťovny zatím pojištění pro případ nesoběstačnosti a péče v Česku nenabízejí. Před lety to zkusily dvě instituce. „V té době se nezdálo, že by produkt měl pozitivní komerční ohlas. Situace za posledních deset let nabrala ale dynamický vývoj. Latentní problémy vyhřezly na povrch,“ uvedl Bezděk. Dodal, že zavedení komerčního pojištění nepotřebuje úpravu zákona.
Potřeba investic
Navíc je třeba zvyšovat pro rostoucí počet lidí, kteří se dožívají vyššího věku, nabídku služeb. Podle analýzy, již si nechala vypracovat Asociace poskytovatelů sociálních služeb, by se mělo pro udržení stávajícího pokrytí pro stárnoucí populaci do roku 2050 vybudovat 27,6 tisíc lůžek. To by stálo 41,4 miliardy korun. Obnova stávajících kapacit by pak stála dalších 70 miliard. Podle odhadů bude navíc potřeba zaměstnat v těchto službách dalších 25 tisíc lidí.
„Pokud se chceme vyhnout významnému zatížení obyvatelstva při zajištování každodenní nároční péče a zachovat alespoň stávající dostupnost sociálních služeb, je nutné posílit investice plynoucí do budování nových kapacit,“ říká Jiří Horecký, prezident Asociace poskytovatelů sociálních služeb.
