Dohodnutý návrh předpokládá, že výše podpory bude po celou dobu konstantní a bude zastropována maximální částkou na úrovni průměrné mzdy. Příspěvek státu nebude podléhat výkonu rozhodnutí ani exekuci.
Rozsah překážek v práci činí 20 až 80 procent pracovní doby, tedy jeden až čtyři dny v týdnu u každého podpořeného zaměstnance. Zaměstnavatel hradí za dobu nepřidělování práce pojistné na zdravotní pojištění v plné výši a pojistné na sociální pojištění z částky odpovídající 70 procentům hrubé mzdy.
Kurzarbeit by se měl aktivovat nařízením vlády v případech závažného ohrožení ekonomiky státu nebo jejího odvětví.
„Jsem ráda, že se na dnešní schůzi podařilo dosáhnout přijatelného kompromisu pro všechny strany. Naším cílem teď je co nejrychlejší projednání trvalého kurzarbeitu, aby mohl plynule navázat na protikrizový program Antivirus. Zatímco hlavním cílem končícího programu bylo udržení zaměstnanosti v době uzavření ekonomiky, nové opatření má naopak podpořit práci a reálný ekonomický výkon,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Hlásím koaliční shodu na podobě klíčového opatření na podporu práce - Kurzarbeitu. Očekávám, že páteční vláda tuto dohodu potvrdí. Trvalý kurzarbeit by tak mohl plynule navázat na končící program Antivirus. https://t.co/hLqIuet0CM
Dohodu na režimu kurzarbeitu avizovala minulý týden už i ministryně práce Jana Maláčová. Pak se ovšem na vládě ministři shodnout nedokázali. Tentokrát to vypadá, že vládní strany na pátečním jednání kabinetu už předlohu posunou do Sněmovny. Opatření bude součástí zákona o zaměstnanosti. Jeho novelu vláda projedná v pátek.
Další pokus o schválení kurzarbeitu na vládě proběhne v pátek v 7:30 ráno. Doufám, že tentokrát už bude úspěšný.
V Parlamentu však bude ještě předloha čelit kritice. Už nyní mají k podobě návrhu výhrady podnikatelské svazy, ale i odboráři. Oznámené parametry podle nich totiž nepomůžou zaměstnancům, ale pouze zaměstnavatelům.
Z debaty o kurzarbeitu nás vláda vynechala, vadí Svazu průmyslu |
„Sedmdesát procent čisté mzdy je to špatně. Takový kurzarbeit pomůže pouze jedné jediné straně, a to pouze zaměstnavateli. Zaměstnancům sebere peníze,“ nesouhlasí s koaliční verzí předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
„Rozdíl je natolik velký, že když srovnám situaci ve firmách, které mají mateřskou firmu v Německu a českou dceru, tak na tom zaměstnavatel naprosto neuvěřitelně vydělá,“ dodává Středula s tím, že v Německu může zaměstnanec dosáhnout na 97 až sto procent své původní mzdy.
Na druhou stranu právě v Německu se v posledních dnech rozhořel spor o to, zda velkorysé a dlouhodobé nastavení kurzarbeitu není ve svém důsledku demotivační. „Musíme si všichni dávat pozor na to, abychom si nezvykli, že se dá žít i bez práce,“ uvedl v debatě webu bild.de hospodářský expert CDU Friedrich Merz. Za své prohlášení sklidil ovšem ostrou kritiku především ze strany levicové SPD.
V českých podmínkách se šéfovi odborů Středulovi nelíbí ani strop v podobě průměrné mzdy, který podle něj trestá ty firmy, které zaměstnance odměňují lépe. To už dříve kritizovali i zástupci zaměstnavatelů. Podle Hospodářské komory není možné, aby byl absolutní strop výše měsíční podpory snížen pod 1,5násobek průměrné mzdy. „V takovém případě se v kombinaci s odvody za vyplacenou podporu pro zaměstnavatele stane kurzarbeit neefektivním jak pro pracovníky, tak hlavně pro firmy, které budou zejména vysoko kvalifikované experty namísto kurzarbeitu rovnou propouštět a lidé budou končit na Úřadech práce,“ uvedl prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.
