Mezi letošním dubnem a červnem si hospodářství vedlo vůbec nejhůře od vzniku samostatné České republiky, když se hrubý domácí produkt meziročně snížil o téměř 11 procent. Koncem roku nás nejspíš čeká to samé.
„Dvouciferný propad je ve čtvrtém čtvrtletí velmi pravděpodobný, a bude dokonce hlubší než ve druhém. Omezení budou nejspíš podobně tvrdá jako na jaře, ale všechna proběhnou v tomto posledním kvartálu, zatímco na jaře část šoku odneslo první čtvrtletí,“ vysvětluje analytik České spořitelny Michal Skořepa.
Zdroj: ČSÚ (za třetí čtvrtletí 2020 jde o předběžný odhad)
Mnohé firmy, zejména ty menší, si sáhly na dno svých finančních rezerv už během první vlny. O to složitější pro ně bude zvládnutí dalšího zásadního hospodářského útlumu, navíc po tak krátké době. „Podobné je to s vládní pomocí, kdy stát všechny zdroje spotřeboval hned v první vlně,“ podotýká Petr Smutný, expert na poradenství firmám v krizi ze společnosti PwC.
Do chmurného závěru roku vstupují v nejhorší pozici podnikatelé z oblasti pohostinství, kultury či cestovního ruchu, které vládní restrikce zasáhly nejvíc. „Zde během letních měsíců došlo k jen skromnému oživení, když především ve velkých městech chyběli zahraniční turisté. Obavy o celkové přežití odvětví služeb jsou bohužel na místě,“ upozorňuje ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Ze sektoru služeb se podle něj bude dařit jen IT firmám nebo kurýrním společnostem.
Bude kam vyvážet?
Ekonomika klesne o osm procent a krize se výrazně protáhne, odhadují bankéři |
„Po uzavření velké části maloobchodu, se teď budou zraky upínat především k průmyslu, který prozatím významně zasažen nebyl,“ dodává Gürtler. Na rozdíl od jara výroba v českých továrnách stále běží. Otázkou však je, zda bude o výrobky dostatečný zájem, zejména v zahraničí. Na exportu je totiž česká ekonomika závislá.
„Evropa, se kterou Česko obchoduje především, zřejmě také směřuje k tvrdému uzavření ekonomiky, takže naši evropští obchodní partneři své v posledních měsících vcelku robustní objednávky nejspíš brzy zase seškrtají,“ varuje Michal Skořepa. Tzv. lockdown už vyhlásily Německo nebo Francie.
Mizivá je i naděje na to, že se po odeznění druhé vlny česká ekonomika vzpamatuje stejně rychle, jako tomu bylo na jaře. „Podle mě bude hrát větší roli psychologie. Řada lidí a manažerů už je po dosavadní zkušenosti skeptická, což se může projevit jak na straně spotřeby domácností, tak na straně firemních investic. Očekával bych spíše pozvolnější oživování,“ míní hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Zdroj: ČSÚ
Postupně se odsouvá také termín, kdy se české hospodářství vrátí na úroveň, na níž bylo před vypuknutím pandemie. „Příchod druhé vlny snižuje nejen růst letošního roku, ale také výhled růstu ekonomiky v příštím roce. Odhad pro rok 2021 se pohyboval před několika měsíci kolem pěti procent, nyní se posouvá ke dvěma procentům. Dosažení předkoronavirové úrovně HDP se tak odsouvá až na rok 2023,“ tvrdí hlavní ekonom ING Bank pro Česko Jakub Seidler. S rokem 2023 počítá také analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.
Masové propouštění nehrozí
Koronavirovou krizi v Česku zatím neprovází výraznější nárůst nezaměstnanosti, zásluhu na tom mají například vládní podpůrné programy. Propuštění lidé z nejzasaženějších odvětví také často našli práci v sektorech, které během pandemie rostou, jako je například logistika. V dalších oblastech, jako je stavebnictví či zemědělství, se firmy naopak potýkají s nedostatkem lidí, kvůli výpadku zahraničních pracovníků.
Druhá vlna smetla kurz koruny, hrozí zdražení vánočních dárků a paliv |
Ekonomové neočekávají výraznější propouštění ani v dohledné době. „Nyní je hlavně potřeba, aby se pandemii podařilo zvládnout rychle. Pokud bude lockdown trvat do konce listopadu, je to pro ekonomiku snad ještě snesitelné. Pokud by však měl trvat do konce roku, budeme muset sáhnout i k revizi nárůstu nezaměstnanosti,“ odhaduje David Marek.
Čím dál častěji zaznívají také názory, že dopady pandemie možná v dohledné době úplně nezmizí a bude nutné se jim přizpůsobit. „Ani současná vlna nemusí být posledním zásahem tohoto druhu a proto by se měly firmy, ale i úřady, snažit co nejvíc adaptovat a stát se do budoucna co nejvíce odolnými podobným výkyvům. V praxi to třeba znamená například schopnost, tam kde to lze, fungovat digitálně a distančně,“ říká Petr Smutný.
Podobný postoj zastává i člen bankovní rady ČNB Aleš Michl. „Pokaždé je to o nějakém krizovém managementu vlády a přizpůsobení lidí a firem. I nás to poučí, toto je zvládnutelná situace,“ řekl nedávno portálu iDNES.cz.
