Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvEnergetický expert a jaderný fyzik Vladimír Wagner nedávno spolu s dalšími odborníky založil sdružení Realistická energetika a ekologie, které jako svůj cíl vyhlásilo, aby se o budoucnosti evropské energetiky rozhodovalo na základě faktů a přírodních zákonů, nikoli na základě ideologie.
K uhlí buďme racionální
Podle něj je proto důležité, aby byla Česká republika při přeměně své energetické koncepce a při přechodu od uhelných zdrojů k obnovitelným zdrojům energie a k jádru racionální. Základní chybou by byla ztráta energetické nezávislosti, což by mohlo omezit fungování klíčového českého průmyslu.
Wagner si na rozdíl od některých enviromentalistických sdružení a ekologických aktivistů myslím, že v ČR není možné začít uhelné elektrárny zrušit v nejbližších letech, tedy do roku 2030.
„Podle mého názoru to reálné není. Odstupování od uhelné energetiky by mělo být dáno tím, jak jsme schopni ji nahradit a jestli to pokryje spotřebu našeho průmyslu,“ řekl v pořadu Rozstřel.
„Sice máme výhodu v tom, že zatím elektřinu vyvážíme, takže 15 procent elektřiny máme vlastně jako rezervu,“ vysvětluje Wagner. „Na druhou stranu do roku 2030 můžeme odstavit pouze část uhelných elektráren. V opačném případě bychom nemohli náš průmysl udržet v chodu. Proto bychom opravdu neměli odstavovat uhelné elektrárny dříve, než dokážeme tyto zdroje nahradit.“
„Navíc nevím, jak se nám vlastně bude dařit ty uhelné elektrárny nahrazovat,“ uvažuje jaderný fyzik. „Protože je musíme nahradit buď nízkoemisními, jadernými nebo plynovými zdroji. A tady je třeba konstatovat, že jsme žádné nové zdroje tohoto typu v poslední době nebudovali, takže jsme se značně zpozdili a neplnili jsme svoji státní energetickou koncepci, kde jaderné a obnovitelné zdroje byly těmi, které měly uhelné elektrárny nahradit. Nevím, jak tohle budeme stíhat.“
I proto by podle Wagnera měla být vláda s odstavováním uhelných zdrojů opatrná. „Nepotřebujeme dlouhodobě jediný zdroj. Potřebujeme rozumný energetický mix, který nám postupně umožní přejít k nízkoemisní energetice. A je správné podporovat nízkoemisní mix.“
Plyn zvyšuje závislost na Rusku
„Takže bychom měli postupovat následovně,“ říká Wagner. „Předně uvážlivě vypínat uhelné elektrárny, zaměřit se na jádro, na obnovitelné zdroje energie a mírně počítat také s plynem. S ním je třeba počítat při náhradě uhelných zdrojů v teplárenství. To přispěje k uhlíkové neutralitě i k čistotě ovzduší.“
„A kolik plynových elektráren bude ČR potřebovat?“ ptá se energetik. „To záleží na tom, jak rychle budeme chtít utlumit uhelné elektrárny a jak rychle se bude dařit stavět jaderné bloky.“
V případě plynových elektráren je podle Wagnera ve hře hned několik řešení. „Předně se mohou stavět malé plynové zdroje, které umožňují decentralizované řešení. A na druhé straně jsou tu velké plynové zdroje, které by nahrazovaly uhelné bloky. Tam se obávám, že může nastat jeden velký problém.“
„Kolem roku 2035 budou odcházet i fotovoltaické zdroje, které byly postaveny v roce 2010. A ty budeme muset nahradit. Takže z toho je jasné, že energetických zdrojů budeme opravdu potřebovat hodně.“
Vladimír Wagnerjaderný fyzik
Plynové elektrárny totiž podle Wagnera nemusejí být dostatečně uhlíkově neutrální. Stejně jako v případě uhlí je i plyn fosilním palivem. „Evropa totiž velice dramaticky tlačí na nízkoemisnost. V okamžiku, kdy nahradíme uhelné elektrárny plynovými, postavíme velké plynové zdroje a Evropa zjistí, že se nevejdou do uhlíkové neutrality, tak nastane tlak, zvýší se cena emisních povolenek a zjistíme, že nové plynové elektrárny, které jsme postavili, musíme zavřít. Tak to třeba vypadá s těmito bloky v Německu.“
Nahrazovat tedy uhelné zdroje plynovými elektrárnami může být podle Wagnera problematické i s ohledem na budoucí stanovisko EU. Řada expertů upozorňuje i na to, že přechod na plynové zdroje může vést k větší energetické závislosti Česka na Rusku. „Je pravda, že plyn dovážíme dominantně z Ruska a určitě ho nenahradíme dovozem zkapalněného plynu od Američanů.“
Bez Temelína to nepůjde
Momentálně se chystá tendr na výstavbu nového bloku jaderné elektrárny v Dukovanech. Vladimír Wagner se vyjádřil v Rozstřelu k tomu, kdy by mohl začít vyrábět elektrickou energii. „Při úplném dodržení všech termínů a kdyby se intenzivně pracovalo, tak by to mohlo být kolem roku 2036.“
„Navíc kolem roku 2035 budou odcházet i fotovoltaické zdroje, které byly postaveny v roce 2010,“ pokračuje Wagner. „A ty budeme muset nahradit. Takže z toho je jasné, že energetických zdrojů budeme opravdu potřebovat hodně. A to i v obnovitelných zdrojích a v jádru.“
Podle Wagnera je zároveň důležité promýšlet i dostavbu Temelína. „Pokud opravdu Česko chce dospět v roce 2050 k uhlíkové neutralitě a chce do roku 2050 nahradit i uhelné zdroje, tak se bez toho, aby dostavělo Temelín neobejde.“
Vladimír Wagner v Rozstřelu hovořil i o budoucnosti malých modulárních jaderných elektráren, zamyslel se také nad tím, jak by měl po roce 2050 v ČR vypadat energetický mix a kolik by měla celá transformace české energetiky stát finančních prostředků.
