Inflace tak stále zůstává na nejnižší hodnotě za poslední čtyři roky. Vyplývá to z dnešního rychlého odhadu evropského statistického úřadu Eurostat, který neobsahuje další podrobnosti ani údaje za celou Evropskou unii.
Za zdražováním v Česku stojí především kurz koruny. „Koruna během pandemie oslabila a tím pádem se zdražilo dovážené zboží. Dalším důvodem zdražení je i zvyšování spotřební daně, jako je tomu například u tabáku,“ říká analytik David Marek z Deloitte. Situace ale podle něj není trvalá.
„Jde spíše o anomálii, čekáme propad ekonomiky a situace se začne měnit i v ostatních zemí, takže se naše inflace s eurozónou vyrovná,“ dodává.
Propad ekonomiky byl mírnější, než se zdálo. Koncem roku přijde další pád |
Loni v listopadu ceny v eurozóně meziročně vzrostly o jedno procento. K setrvání inflace v záporných hodnotách podle dnešního odhadu Eurostatu přispěly ceny energií, které v listopadu v eurozóně poklesly o 8,4 procenta. Naproti tomu ceny potravin, alkoholu a tabákových výrobků o 1,9 procenta vzrostly. Ceny služeb šly vzhůru o 0,6 procenta.
V době letošních protipandemických opatření brzdících ekonomiku zůstávají hodnoty inflace velmi vzdálené cíli Evropské centrální banky (ECB), která usiluje o to, aby se růst cen ve střednědobém výhledu držel těsně pod dvěma procenty.
ECB už letos podnikla sérii mimořádných opatření na podporu inflace a ekonomiky, která se potýká s negativními dopady krize způsobené šířením nového typu koronaviru. V říjnu centrální banka na svém zasedání nechala podle očekávání měnovou politiku, včetně úrokových sazeb, opět beze změny.
