Další růst těžby úřad čeká i v dalších letech, i když odhad růstu na roky 2021 až 2023 snížil. Norsko je největším producentem ropy v západní Evropě.
Na letošní rok úřad čeká růst produkce o 3,6 procenta na 1,76 milionu barelů denně. Původně přitom počítal s růstem na 1,87 milionu barelů denně, uvedla agentura Reuters. Úřad však zlepšil výhled růstu těžby na rok 2024, kdy počítá s růstem o 2,6 procenta na 2,1 milionu barelů denně. To bude nejvyšší těžba za 16 let.
Norsko začalo s těžbou ropy a plynu ze svého kontinentálního šelfu před 50 lety. Země je přesvědčena, že zatím vyčerpala zhruba polovinu z dostupných zdrojů. „Naše odhady naznačují, že v šelfu je dost ropy a plynu na to, aby ropný průmysl mohl vytvářet hodnotu ještě dlouhou dobu,“ uvedla šéfka NPD Ingrid Sölvbergová.
K růstu těžby pomáhají nová pole. Státem ovládaná společnost Equinor by měla příští rok spustit druhou fázi těžby na ropném poli Johan Sverdrup a o rok později v arktickém poli Johan Castberg.
Pomaleji se podle předpokladů bude zvyšovat i těžba zemního plynu. Letos se ve srovnání s loňským rokem patrně mírně zvýší, růst však bude o téměř osm procent nižší než úřad NPD čekal před rokem. Důvodem je mimo jiné požár v závodě Equinoru na zkapalněný zemní plyn Hammersfest.
Loni se vyhloubilo pouze 31 průzkumných vrtů, což je nejméně od roku 2007 a mnohem méně než původně plánovaných 50. Menší počet způsobila pandemie, která omezila práci na hledání nových zásob v moři. Letos by se počet vrtů mohl zvýšit na 40.
Norsko se loni po 18 letech připojilo k dohodě předních světových producentů o koordinovaném omezení těžby ropy, které mělo podpořit cenu suroviny. Kromě snížení těžby od června do prosince také odložilo zahájení těžby na několika nových polích.
Průměrná těžba ropy v Norsku dosáhla v roce 2000 vrcholu 3,1 milionu barelů denně. Předloni ale klesla na 30leté minimum 1,4 milionu barelů denně.
