V rozhovoru pro agenturu Bloomberg se Anderssonová svěřila se svou obavou, že švédskou ekonomiku čeká po koronavirové krizi zotavení „ve tvaru K”. Ekonomové tímto písmenem označují situaci, kdy se různé části ekonomiky vzpamatovávají z recese různým tempem. Podle Anderssonové Švédsku hrozí, že se bohatí stanou ještě bohatšími a nejzranitelnější skupiny lidí naopak o příjmy přijdou.
Typy ekonomického zotaveníVe tvaru „V“ Toto písmeno symbolizuje rychlý návrat do normálu po prudkém ekonomickém propadu (křivka ekonomického růstu připomíná písmeno V). Ve tvaru „U“ Pokud je zotavení pozvolnější, označují jej ekonomové písmenem U. Ve tvaru „L“ Nejhorším scénářem je pak křivka ve tvaru L, která značí pomalé tempo zotavování a ekonomickou stagnaci místo růstu. Obvykle ji provází vysoká míra nezaměstnanosti. |
Důvodem je podle ní politika centrálních bank, které se snaží nejenom ve Švédsku nakopnout hospodářství nízkými úrokovými sazbami. Ty mají pozitivní vliv na akciové trhy a vedou i k růstu cen nemovitostí. Anderssonová však varuje, že pandemie zasáhla především sektor služeb a hůře placené pracovní pozice, které zastávali zejména mladí lidé bez majetku v podobě akcií či nemovitostí. Z kroků centrálních bank tak profitují pouze bohatší vrstvy obyvatelstva.
Švédská centrální banka Riksbank sice v prosinci 2019 po zhruba pěti letech ukončila éru negativních úrokových sazeb, hlavní sazbu však stále drží na nule. Hlavní švédské akciové indexy podle Bloombergu od března posílily o 50 procent, zatímco ceny nemovitostí byly v prosinci meziročně o 13 procent vyšší.
„Pokud nás čeká delší období s nízkými sazbami, nerovnost bohatství se pravděpodobně prohloubí. Další věcí, ze které mám obavy, je nezaměstnanost mladých. Z krize z 90. let víme, že delší období bez práce na začátku produktivního věku může mít dlouhodobé následky,“ uvedla ministryně.
Nezaměstnanost ve Švédku se loni dostala na 8,5 procenta, letos se podle Anderssonové vyšplhá na devět procent. Bez práce je však pětina lidí ve věku od 15 do 24 let.
Druhé nejvyšší zdanění
Anderssonová působí v čele švédského resortu financí od roku 2014. Je členkou sociálně-demokratické strany, která vede nynější vládní koalici. V rámci partaje se už objevilo několik náznaků, že příjmovou nerovnost by šlo řešit zdaněním lidí s vysokými příjmy.
Covid v USA prohloubil nerovnost, neúměrně z něj těží ti nejbohatší |
Švédsko už zkušenost s „daní z bohatství“ má, v roce 2007 ji však zrušilo poté, co nefungovala podle původních plánů. Příjmovou nerovnost nesnížila a ani do státního rozpočtu nepřinesla kýžené množství peněz.
Země má přesto jednu z nejvyšších daní z příjmu fyzických osob na světě. Míra zdanění je podle posledních dat přes 57 procent, vyšší daně platí ve světě pouze obyvatelé Pobřeží Slonoviny. Možnosti zvyšování daní ve Švédsku jsou proto značně omezené. Těsně za Švédskem následuje v žebříčku Finsko, Japonsko a Dánsko.
