Ohromné množství předběžných registrací do fondu ukazuje, že hlad po investicích je velký. Jen v programu, který se týká nových obnovitelných zdrojů, přistálo přes osm tisíc projektů za víc než půl bilionu korun. To je víc, než bude mít fond k dispozici. Plní ho výnosy z prodeje emisních povolenek, během následujících deseti let má jít o více než 150 miliard korun.
Mezi projekty převažují solární elektrárny na střechách budov či na brownfieldech. Přihlásilo se však také téměř sedm stovek projektů z oblasti agrivoltaiky, tedy technologie, která kombinuje zemědělství a fotovoltaiku. Experty takový zájem překvapil. V Česku zatím žádná taková instalace není, byť ve světě – nejvíce v Japonsku, Francii a Německu – se tento koncept slibně rozvíjí.
Nové obnovitelné zdroje v energetice v novém Modernizačním fondu:
„Vypovídá to o poddimenzovanosti energetiky, tedy že ‚zdola‘ zájem je, ale nahoře to nějak drhne,“ říká analytik Aliance pro energetickou soběstačnost Martin Madej. K tomu však doplňuje, že v některých případech může jít jen o záměry, které nejsou dostatečně připravené.
Dědictví z minulosti
Solární boom z let 2009 a 2010 postavil v Česku fotovoltaiku do špatného světla. A to kvůli přepálené finanční podpoře a částečně také kvůli panelům, které necitlivě pokryly lány úrodné půdy. A právě tohle agrivoltaika řeší, umožňuje využít půdu současně pro zemědělství i energetiku.
„Nezabírá novou půdu, to má agrivoltaika společné se střešní fotovoltaikou. Zahraniční zkušenosti ukazují, že solární panely a celá řada plodin mohou žít v úžasné symbióze: panely chrání rostliny před silným sluncem a mrazem a snižují spotřebu vody na zavlažování, zatímco rostliny snižují teplotu panelů, a tím zvyšují jejich účinnost. Agrivoltaika dává smysl na všech polích v blízkosti elektrické sítě,“ říká Madej.
KOMENTÁŘ: Dekarbonizace energetiky bude nutná, ale ne spravedlivá |
O agrivoltaiku se zajímají také manželé Lindovi, malí zemědělci od Slaného. Svůj projekt předběžně registrovali v Modernizačním fondu. „Máme vizi, jak by to mělo vypadat, od realizačních firem jsme dostali několik návrhů,“ říká Karolína Lindová. Plocha, kam chtějí elektrárnu umístit, nyní slouží hlavně jako pastvina pro ovce. Na louce pěstují i píci pro ovce a další plodiny, „všehochuť“, která slouží také jako „pastva“ pro včely.
„S výstavbou elektrárny by se využití půdy nezměnilo. Máme navíc malé stroje, takže bychom ji mohli obdělávat stejně jako dosud,“ říká Lindová. Umožňuje to umístění panelů ve svislé poloze s dostatečnými rozestupy. Na první pohled vypadají jako plot. Původní záměr o elektrárně s instalovaným výkonem 200 kilowatt narazil u distributora, v místě dovolí připojit jen zdroj do 160 kilowatt.
Panely na ornou půdu nesmí
Lindovi už mají od roku 2007 panely na střeše, o něco později přidali další ještě na zahradu. „Líbí se nám ta technologie, možnost získávat energii čistým způsobem ze slunce,“ říká Lindová. Novou elektrárnu by brali jako další zdroj obživy vedle zemědělské činnosti. „Pokud bychom dotaci nezískali, tak bychom ale asi do investice nešli, nemáme takové finance,“ dodává Lindová.
Všechno se nakonec může zaseknout i z dalšího důvodu. Současná pravidla neumožňují umístit fotovoltaiku na ornou půdu, byť jsou ve svislé poloze. „My bychom to ale neradi měnili na jiný typ, chtěli bychom, aby to i nadále zůstalo vedené jako orná půda. Ani po instalaci panelů nedojde ke změně využití,“ vysvětluje Lindová.
Státu vadí soláry a chce ubrat dotace. Malé elektrárny se bojí o přežití |
Na tento problém – a také na to, jak vyjmout části pozemku ze zemědělského půdního fondu – by nakonec mohli narazit všichni zájemci o agrivoltaiku. O legislativní změny, které by agrivoltaiku srovnaly s ostatními typy zdrojů, chtějí usilovat některé opoziční strany, třeba Piráti. „Úředníci nyní vidí za agrivoltaikou jen další druh stavby,“ říká Madej.
Aktuálně tento nový koncept vychází něco dráž než pozemní fotovoltaika. Část výkonu totiž kvůli pokrytí co nejmenší plochy pole nebo louky „obětuje“. „Pokud vycházíme jen z vyrobené elektřiny, agrivoltaika je zhruba o třetinu dražší než konvenční fotovoltaika. Je to však novější koncept a v budoucnu u ní můžeme očekávat výrazné úspory z rozsahu,“ říká Madej. Tento údaj navíc podle něj nezahrnuje zemědělský výnos – půda se nadále využívá k pěstování či chovu. Správně instalovaná agrivoltaika půdu žádným způsobem nepoškozuje. „Je to jako postavit si jednoduchý plot. Půda pak může sloužit pro pastvu ovcí, slepic a jiných hospodářských zvířat, byť u skotu je potřeba dobře zvolit konstrukční řešení,“ vysvětluje Madej.
U plodin je to podle něj složitější. Záleží u každé rostliny na hodnotě PAR neboli slunečního záření využitelného k fotosyntéze. „K tomu zatím nemáme dostatek dat. V zahraničí měli úspěchy třeba s vinnou révou, malinami, bramborami nebo chřestem,“ dodává Madej.
Zatímco agrivoltaika osloví spíše menší zemědělce, o podporu solárních projektů na brownfieldech mají zájem především velké subjekty. „Chceme se výrazně zapojit do rozvoje obnovitelných zdrojů. Je zřejmé, že už je to za podmínek, které jsou diametrálně odlišné od roku 2010. Naším cílem je postavit tisíc megawatt nových obnovitelných zdrojů, primárně fotovoltaických elektráren, do roku 2025,“ říká člen představenstva ČEZ Pavel Cyrani.
Pro srovnání: do roku 2010 vzniklo v Česku něco přes dva tisíce megawatt solárních elektráren, od té doby se jejich celkový instalovaný výkon už významně nezvyšoval. Cílem Modernizačního fondu je podpořit investice do rozvoje obnovitelných zdrojů, do modernizace energetických soustav a zlepšení energetické účinnosti. Je určen pouze pro desítku zemí EU ze střední a východní Evropy.