Avšak právní změny, které by zrcadlily vývoj společnosti nejen v Česku, podle něj potřeba jsou. V tomto ohledu mluví například o přístupu k internetu jako o základním lidském právu, které je potřeba chránit. Marc Schmitz má svou exekutorskou kancelář v belgickém městečku Sankt Vith.
TeritorialitaDíky principu místní příslušnosti, by si exekutora nevybíral věřitel, ale přisuzoval by mu ho soud. Kromě plné teritoriality mají poslanci rovněž na stole návrh takzvané spotřebitelské teritoriality, v rámci které by soud vybíral exekutora jen pro spotřebitelské dluhy. U dluhů z podnikání by volba zůstala na věřiteli. |
Sledujete debatu o změnách v exekučním řádu, které by ve středu měla schválit poslanecká sněmovna České republiky?
Debatu, která provází plánované změny v exekučním řádu, sledujeme velmi pozorně už dva roky. V tomto ohledu jsem měl možnost mluvit ze zástupci Exekutorské komory ČR a také s českým premiérem Andrejem Babišem v září minulého roku.
Jaký názor máte na projednávanou novelu?
V Mezinárodní unii exekutorů (UIHJ) se trochu obáváme, že plánované reformy budou spíš krokem vzad než krokem vpřed. Naše obavy se týkají zejména zavedení místní příslušnosti exekutorů, což jde proti trendům, které sledujeme v jiných evropských zemích. Abych dal příklad, Belgie v roce 2014 snížila počet okresů, v rámci kterých mohou exekutoři operovat, z 27 na dvanáct. Oblast místní příslušnosti se tak zvětšila. Tím se rovněž zvýšila konkurence mezi exekutory. Podobnou evoluci sledujeme i ve Francii.
Říkáte, že Belgie má dvanáct okresů, Česká republika má ale prakticky jen jeden, v rámci kterého se mohou exekutoři pohybovat z jednoho konce republiky na druhý. Nebylo by přeci jen lepší aby soud přisuzoval případy exekutorům na základě jejich místní příslušnosti?
V Belgii sice máme dvanáct okresů, nicméně i tak si věřitel může mezi exekutory vybírat. V provincii Lutych, kde mám kancelář, je zhruba 65 exekutorů, kteří mezi sebou soutěží. Navíc, když do mé kanceláře v městečku Sankt Vith přijde věřitel s tím, že má případ v Bruselu, kde já osobně nemám kompetenci provádět exekuce, neodmítnu ho. Případ předám svému kolegovi, který v Bruselu operuje. V každém okrese mám takto partnera.
Pokus o „polidštění“ exekucí. Zabavit lidem majetek má být složitější |
Pro věřitele zároveň zůstávám kontaktním bodem, což je důležité zejména pro ty největší z nich, jako jsou telefonní operátoři, nemocnice nebo energetické společnosti. Bylo by pro ně drahé a administrativně náročné jednat třeba se stovkou exekutorů, z nichž by každý řešil jeden případ exekuce. Z hlediska efektivity preferují princip jeden exekutor na jednoho věřitele.
|
Podle vás by tedy Česká republika neměla dělat žádné změny v exekučním řádu?
Každý systém je potřeba vylepšovat. Ale zavádět teritorialitu, v rámci které si věřitel nebude moci vybrat svého exekutora, to podle mě není dobrá cesta. Představte si, že jste věřitel a dostanete přiděleného exekutora, který nepracuje dobře. V každé profesní skupině jsou i tací, kteří nepracují tak, jak by měli. Navíc, dokážete si třeba představit, že by vám stát řekl, k jakému doktorovi máte jít, pokud jste nemocní? Myslím, že byste si raději chtěla vybrat. Exekutor pracuje stejně jako doktor v rámci svého liberálního statutu, takže by neměl být vyřazen z volné soutěže. Místní příslušnost exekutorů bez možnosti soutěže zkrátka snižuje efektivitu vymáhání práva.
Humanizace mobiliárních exekucíPodle návrhu poslanců by k zabavování movitých věcí nedocházelo v případě, pokud by se dlužník zavázal měsíčně platit alespoň 1 500 korun. Mobiliární exekuce by se navíc neměly týkat důchodců či lidí v trvalé invaliditě. - čtěte Pokus o „polidštění“ exekucí. Zabavit lidem majetek má být složitější |
Teritorialita není jedinou navrhovanou změnou. Poslanci chtějí rovněž prosadit omezení mobiliárních exekucí. Toto považujete za krok správným směrem?
Podle mého názoru je v tomto ohledu potřeba právní úpravy modernizovat. V Belgii například máme v zákonech stále napsáno, že je zakázáno dlužníkovi zabavit dvě kuřata, kozu či krávu. Tyto zákony jsou staré sto let a od té doby nebyly modernizovány. Nyní se v belgickém parlamentu vede diskuze, která mimo jiné zaručuje, že věc, která umožňuje dlužníkovi připojení k internetu, nemůže být zabavena, pokud je její hodnota do výše 500 eur. Dlužník si navíc může vybrat, zdali si raději ponechá třeba telefon, tablet nebo laptop.
Domníváme se zkrátka, že právo na přístup k internetu by mělo být v roce 2021 jedním ze základních lidských práv. V zákonech mnoha zemí ale toto právo nenajdeme, protože právní úpravy se v tomto ohledu datují do 70. a 80. let minulého století.
Příznivci klíčových změn, tedy i teritoriality, argumentují, že v současné době systém exekucí v Česku zvýhodňuje věřitele na úkor dlužníků. Někteří věřitelé si s exekutory vybudovali během předešlých dvaceti let úzké vztahy, rozmohl se byznys s exekucemi…
K tomu mohu říct, že je vždy velmi důležité, aby existovala silná interní kontrola. Národní exekutorská komora by měla mít reálnou moc monitorovat a kontrolovat, k dispozici by rovněž měla mít jasná etická pravidla. Také by měla existovat disciplinární opatření a pokuty pro případ, že pravidla nejsou dodržována.
V žádné zemi na světě neexistuje zákon, který by exekutorovi umožňoval zabavit bitcoiny.
Marc Schmitzšéf UIHJ
Mezinárodní unie Exekutorů má své členy v 89 zemích světa. Existuje nějaký stát, jehož systém exekucí lze považovat za ideální?
To je těžké posoudit. Myslím, že v žádné zemi neexistuje ideální systém. Úkolem UIHJ je identifikovat ty nejlepší praktiky z různých zemí a prosazovat je zase v jiných státech, zejména když podstupují nějaké právní reformy. Nicméně je nutné pamatovat na to, že každá země má jinou právní historii a odlišné kulturní aspekty, které je třeba brát v potaz. Avšak v jednom ohledu by měly státy postupovat jednotně.
Hodnota trhu kryptoměn přesáhla dva biliony dolarů. Novou měnu má i Čína |
V jakém ohledu?
Jde o otázku vymáhání digitálních aktiv, například bitcoinů. V žádné zemi na světě neexistuje zákon, který by exekutorovi umožňoval zabavit bitcoiny. Jde o výzvu, se kterou se budou muset poprat všechny země a to na globální úrovni, protože internet nemá žádné hranice. Dlužník z Česka může mít bitcoinový účet, jeho bitcoiny jsou uložené někde v cloudu, který je zas v serveru někde na Bahamách nebo v Rusku. Vymáhat to nyní nelze. Čeká nás v tomto ohledu velká výzva a UIHJ může sehrát klíčovou roli. Je potřeba, aby se země dohodly na harmonizovaných pravidlech. Na naší mezinárodní konferenci, která se bude konat v listopadu v Dubaji, představíme sadu základních principů, které jsou podle nás nezbytné k vytvoření legislativy týkající se vymáhání digitálních aktiv.
Naplňuje vás vaše práce?
Samozřejmě. Chápu svou roli nejen jako roli exekutora, který jde k dlužníkovi domů, aby vykonal rozsudek. Jsem prostředník, který se snaží najít řešení mezi věřitelem a dlužníkem třeba v tom smyslu, že vytvořím plán splácení, se kterým budou souhlasit obě strany. Věřitel dostane zaplaceno, i když to třeba bude trvat nějaký čas. A dlužník bude osvobozen od svých dluhů. Splátky, které s ním vyjednám, mu umožní pokračovat v důstojném žití, což je rovněž důležité. Každý člověk totiž může mít finanční problémy. Mou úlohou je být prostředníkem, druhem sociálního pracovníka, který se snaží hledat řešení.
Jak toho lze docílit?
Jako exekutor nepřicházím za dlužníkem proto, abych mu zabavit auto, televizi nebo nábytek. Pokud případ dospěje k dražbě dlužníkových movitých věcí, osobně považuji případ za ztracený. Dobře řízený případ je takový, v němž přiměji dlužníka platit splátky do té doby, dokud nemá splaceno. Hledám zkrátka řešení, která jsou společensky přijatelná pro obě strany. V takovém případě mě moje práce naplňuje.
