První setkání se zástupci ministerstva dopravy se již uskutečnila v uplynulých dnech, další by měla být na začátku května. Podle svazu hrozí i to, že severní varianta koridoru ovlivní hydrologickou bilanci povodí řeky Vrchlice, které je zdrojem pitné vody pro 60 000 obyvatel Kutnohorska.
Trať zasáhne pozemky několika stovek zemědělců, mimo jiné i společnost PIAS Suchdol, která by měla ztratit 100 hektarů pozemků. „Hovoří se o výstavbě vysokorychlostní trati, ale nás jako vlastníka dosud nikdo nekontaktoval a na našich pozemcích se již pohybují geodeti,“ dodal vedoucí rostlinné výroby firmy Jan Mikulka.
Podle něj plánovaná stavba zničí až 15 milionů tun ornice a Česko přijde o možnost, aby kolem tří milionů metrů krychlových vody bylo ročně vsakováno a zadržováno v přírodě. Centimetr ornice se pak vytváří zhruba sto let, upozornil.
Mikulka dodal, že státní orgány hovoří o tom, že plánovaný zábor půdy by měl činit zhruba 40 metrů na šířku. Ve skutečnosti se podle něj tento údaj týká pouze samotné trati, nezapočítává protihlukové stěny, dopravní stožáry a další. Mikulka řekl, že problematická byla i jižní varianta trati. Možností by podle něj mohla být modernizace současných tratí.
Nesouhlasí ani Agrární komora
Proti způsobu komunikace státu protestuje také Agrární komora ČR. „Stát se i z důvodu současné pandemie covidu-19 dostatečně nezapojil do rozhodování o budoucí trase trati dotčené obce a především majitele dotčených pozemků. To způsobilo rozčarování řady hospodářů, jimž se bez předchozího ohlášení v polích objevily geodetické čety, které začaly provádět zaměřování,“ uvedla mluvčí komora Barbora Pánková.
„Chápeme, že kvůli pandemii je komunikace náročnější než dříve, ale vzhledem k míře zásahu do hospodaření a krajiny považujeme zapojení všech aktérů do debaty v tomto případě za nezbytné,“ dodává Pánková.
Koleje pro rychlotratě mají ležet do 4 let, první vlaky pojedou v roce 2028 |
Podle předsedy Pýchy v Česku stále mizí sedm hektarů zemědělské půdy každý den, jde hlavně o zastavování, v menší míře pak například o zalesňování. Proti roku 1950 tak v ČR zmizela třetina orné půdy. Stát pak nemá vůbec žádnou představu, kolik půdy se má zastavit již podle schválených rozvojových plánů.
„Například v okrese Benešov má jít o 14 procent zemědělské půdy, v Karviné pak o 29 procent ploch. Svaz bude apelovat na stát, aby tyto věci začal zjišťovat a vytvořil definice rezervních zemědělských oblastí, které nebudou zastavené z žádného důvodu. Jinak do budoucna nebudou moci zemědělci vyprodukovat dostatek potravin,“ uzavřel Pýcha.
Nové tratě zrychlí cestu
Vlaky na vysokorychlostní železnici v Česku by podle odhadů mohlo v budoucnu využívat přes 130 000 cestujících denně. Stát si od vysokorychlostních tratí slibuje především výrazné zkrácení jízdní doby. Rychlost jednotlivých úseků bude různá, některé by měly být nastaveny až na 320 km/h. Například cesta mezi Prahou a Brnem by tak měla místo současných asi 2,5 hodin trvat kolem hodiny.
Podobně by měla zrychlit i cesta mezi Brnem a Ostravou, rychlejší cestu například do Prahy rychlodráhy zajistí i z Pardubic, Hradce Králové nebo Ústí nad Labem. Tratě navíc budou mít mezinárodní přesah, přes Česko by měly projíždět i rychlovlaky z Německa, Polska nebo Rakouska.
