Koncem loňského února vstoupil v Berlíně v platnost zákon, který na pět let zmrazil nájemné u zhruba 1,5 milionu bytů. U zhruba 300 tisíc bytů museli majitelé nájemné snížit na úroveň z června 2019. Od roku 2022 mohou ceny znovu stoupat, ale ročně nejvýše o 1,3 procenta.
Evropa vs. drahé byty. Bydlení ve velkoměstech se stává výsadou bohatých |
Cílem kontroverzního opatření prosazeného levicovou koalicí na berlínské radnici bylo zastavit prudký růst nákladů na bydlení z posledních let, kvůli kterému se řada obyvatel z německého hlavního města vystěhovala.
Berlín byl prvním německým městem, které se rozhodlo takovýmto přímým způsobem regulovat ceny nájemného. Podporovatelé nový zákon oslavovali jako krok k větší spravedlnosti a prohlašovali jej za vzor pro celou zemi, zatímco odpůrci ho odsuzovali jako socialistické opatření. Žalobu k ústavnímu soudu podala konzervativní Křesťanskodemokratická unie (CDU) a svobodní demokraté (FDP).
Letos v únoru zveřejněný průzkum institutu Ifo ukázal, že zmrazení nájmů v Berlíně po roce platnosti sice snížilo jejich růst, ale zároveň omezilo nabídku nájemních bytů ve městě. Realitní sektor si stěžoval, že byl nucen snížit investice do výstavby nových bytů.