Pane profesore, hodně se v souvislosti s transplantacemi mluví o srdci, ale ledviny jsou možná neprávem v pozadí. Nevnímáte to jako nespravedlnost?
Určitě to vnímám jako nespravedlnost! (smích) Přitom vůbec nejstarší transplantace, která byla u nás provedena, byla transplantace ledvin. Srdce je takový symbol. Naproti tomu ledviny, žlutá moč... Co na tom chcete propagovat? (smích) Vždycky si říkám, že i když nejsou tak atraktivní a moc se o nich nepíše, dokážeme díky naší práci zachránit mnoho lidí v republice. A to mě těší! V Česku žije zhruba 11 000 lidí, jimž nezvratně selhaly ledviny. Zhruba polovina z nich je dialyzovaná (několikrát týdně musejí do nemocnice, kde se jejich krevní oběh musí napojit na přístroj, který krev zbaví toxických látek, pozn. red.).
Druhá polovina žije s funkční ledvinou po transplantaci a ti žijí daleko déle (u pacientů na dialýze přežívá déle než 5 let jen 35 % z nich, pozn. red.). U nás v nemocnici ošetřujeme tisíce pacientů po transplantaci ledvin. Jen za loňský rok jsme jich provedli 272. To je obrovský počet. Kolegové kardiochirurgové realizovali 46 transplantací srdce. I to bylo nejvíc za poslední čtyři roky. Ale víte, my nesoutěžíme, tak to prostě je.
