Drůbežáři při vyhlídce zákazu klecového chodu přecházejí k alternativním systémům, především k volnému ustájení ve voliérách, a podíl slepic chovaných v klecích klesá. V současnosti jde přibližně o tři čtvrtiny slepic v rámci registrovaných chovů, uvedla Martina Lichovníková z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně. Pokud budou chovatelé chtít na trh uvádět vejce přes obchodní řetězce, musí technologie vyměnit.
Klecové chovy by měla EU zakázat plošně, říká prezident Agrární komory |
„Pokud obchodní řetězce avizovaly, ovšem nezávazně, že vejce z klecí nebudou prodávat, neměly by čistě teoreticky fungovat ani zvýšené dovozy levných vajec. Zakázat dovoz vajec z klecí například z Polska nemůžeme, protože je to porušení pravidel jednotného trhu EU,“ sdělila Lichovníková. Dodala, že do budoucna lze spíše očekávat mírné snížení spotřeby vajec a zvýšení produkce v domácích hospodářstvích.
„Náklady na rekonstrukce technologií jsou vyšší i z důvodu již déle než rok trvající pandemie Covid-19. Většina technologií je ze zahraničí a chybí i pracovní síla, která by je implementovala. V EU i ČR je navíc nepříznivá nákazová situace s ptačí chřipkou,“ uvedla tajemnice Agrární komory České republiky Gabriela Dlouhá. Chovatelé hospodářských zvířat navíc podle ní čelí vyšším cenám krmných směsí z důvodu vysokých celosvětových cen obilovin, olejnin a doplňků je krmným směsím. Zvýšené náklady jsou i u obalových materiálů.
Češi stále nakupují podle ceny
Podle výzkumů se zájem veřejnosti o podmínky chovu slepic a původ vajec sice zvyšuje, přesto ale převažují nakupující, kteří zohledňují především cenu. Zatímco v roce 2006 skončila Česká republika v rámci Evropské unie mezi zeměmi, kde konzumenti měli jen malé povědomí o podmínkách chovu a ani je to nezajímalo, o devět let později se umístila mezi třemi zeměmi, ve kterých se zájem konzumentů zvýšil nejvíce. Přesto téměř polovina respondentů odpověděla, že není připravena platit vyšší cenu za produkty z welfare chovů.
„V roce 2019 jsme provedli na univerzitě dotazníkové šetření a z výsledků vyplývá, že 48 procent respondentů při nákupu vajec zohledňuje především cenu a jen 36 procent způsob chovu,“ doplnila Lichovníková.
Welfare chovy mají několik měřitelných ukazatelů, jedno z kritérií hodnocení se týká možnosti projevovat přirozené chování. Nutriční kvalita vajec může být ovlivněna výživou, ale mezi technologiemi chovu v ní není rozdíl. „V alternativních technologiích může být vyšší výskyt nestandardních vajec, především znečištěných, což ale lze kvalitním managementem řešit. Ovšem zkušenosti našich chovatelů s volným ustájením jsou velmi omezené vzhledem k dlouhé tradici chovu nosnic v klecích,“ popsala vědkyně.
Vejce se v České republice produkují v zemědělském sektoru i v domácích hospodářstvích. Bez dovozu a vývozu se soběstačnost ve spotřebě pohybuje na zhruba 86 procentech.
20. září 2017 |
