Index Dow Jones, který zahrnuje akcie třiceti předních amerických podniků v úterý spadl o 1,36 procenta, což je nejprudší jednodenní pokles za bezmála tři měsíce. Nedaří se však ani dalším dvěma hlavním americkým burzovním indexům. S&P 500 sestoupil v pondělí z historického maxima a technologický index Nasdaq Composite měl začátkem tohoto týdne nejhorší den od března.
Těsně před kolapsem? Na burzách roste obrovská bublina, varují analytici |
Otřesy bylo cítit i na burzách v Evropě, když panevropský index Stoxx 600 v úterý spadl o dvě procenta. Naposledy zaznamenal takto prudký propad loni v prosinci. Hlavní burzy ve Frankfurtu, Paříži a Londýně ztrácely ještě víc. Ve středu zatím na úterní propad nenavázaly a drží se na vesměs stabilní úrovni. Společným jmenovatelem akciových poklesů byly obavy z rostoucí inflace v největší světové ekonomice.
Americká inflace se už v březnu vyšplhala na 2,6 procenta, čímž přestřelila cíl tamní centrální banky FED, jež ji hodlá držet pod hranicí dvou procent. Mezi investory to vyvolává obavy, že FED zasáhne a zvýší úrokové sazby, které drží rekordně nízko kvůli pandemii.
Inflace na 13letém maximu
Ve středu zveřejněná data americké vlády navíc ukazují, že dubnová inflace dosáhla až 4,2 procenta. Meziročně se spotřebitelské ceny v USA takto prudce zvýšily naposledy v září 2008.
Americké firmy s rychlým růstem cen počítají. V pravidelných oznámeních finančních výsledků výrazně přibylo zmínek o inflaci, meziročně až o 800 procent. S odkazem na data Bank of America to napsal server Yahoo Finance.
„Trhy prostě nedokážou setřást obavy z inflace, které zastínily zotavení z covidu,” řekl serveru BBC šéf investic společnosti AJ Bell Russ Mould. Podobné obavy se mezi analytiky po celém světě objevují už několik měsíců. Bezprecedentní množství peněz, které státy napumpovaly do ekonomik kvůli pandemii, totiž dříve nebo později povedou k nárůstu cen.
Účet za peníze „zdarma“
Americký účet za covid-19 bude v tomto ohledu astronomický. Prezident Joe Biden v březnu podepsal balíček ekonomické pomoci v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (téměř 40 bilionů korun), jenž obsahoval také přímou podporu ve výši 1400 dolarů, která většině Američanů dorazila do schránek ve formě šeku.
Zákonodárci Spojených států naznačují, že jsou ochotni vysokou inflaci tolerovat pokud skutečně povede k ekonomickému zotavení, uvedla agentura Bloomberg. Klíčovým ukazatelem je však v tomto ohledu vytváření nových pracovních míst a poslední data z trhu práce ukazují, že se to zatím nedaří.
Ekonomika Spojených států v dubnu vytvořila kolem 266 tisíc nových pracovních míst a Míra nezaměstnanosti tak překvapivě vystoupila na 6,1 procenta z březnových šesti procent. Analytici totiž shodně očekávali, že nových míst přibude zhruba milion. V historii těchto průzkumů se nikdy nestalo, že by se experti až takto „netrefili”, poznamenal časopis Forbes.
