Macron zatím neoznámil, zda hodlá v prezidentských volbách napřesrok obhajovat mandát. Jeho nynější situace je složitá, kromě toho, že jej v průzkumech dohání Marine Le Penová, zatímco ve společnosti značně stoupá napětí, vyšplhal francouzský státní dluh na rekordní výši. Podle poslankyně Benedicte Peyrolové z Macronovy strany je právě tohle problém, který voliče trápí nejvíc.
A to minimálně v regionu Centre-Val de Loire uprostřed Francie. „Upřímně řečeno jsem byla překvapena. Je to venkovská oblast, kde státní dluh není zrovna každodenním tématem. A přesto se lidé velmi obávají, jak to splatíme,“ řekla Peyrolová agentuře Bloomberg.
Podle Eurostatu loni stoupl francouzský státní dluh na bezprecedentních 115,7 procenta HDP, což zemi řadí mezi nejhorší v EU. Evropská komise ve své podzimní předpovědi odhaduje, že letos podíl dluhu na HDP dál poroste a v příštím roce přesáhne 119 procent. Nedávné průzkumy ve Francii potvrdily, že obavy z ekonomické situace země trápí především starší voliče, u nichž bývá volební účast tradičně nejvyšší.
Francie nedodržuje pravidla
Země dlouhodobě nedodržuje rozpočtová pravidla EU, podle kterých by země měly držet své státní dluhy pod 60 procenty HDP, nebo je aspoň snižovat. Francie tuto hranici překročila už v roce 2002, přičemž mezi lety 2007 až 2017 podíl francouzského dluhu na HDP setrvale rostl.
Zdroj: Eurostat
V současnosti však nejde o porušování pravidel v pravém slova smyslu. Evropská komise nyní kvůli pandemii jejich dodržování nijak nevymáhá a z Bruselu přicházejí signály, že tato „výjimka” potrvá až do roku 2023.
Vyžadování některých rozpočtových kritérií EU v současnosti ani nedává smysl. Mezi nimi je totiž i hranice maximálního rozpočtového deficitu tři procenta hrubého domácího produktu, kterou loni překročily všechny země EU kromě Dánska. Schodek českého rozpočtu stoupl na 6,2 procenta HDP.
Zdroj: Eurostat
Podle předních francouzských ekonomů by se však měla nynější výjimka prodloužit na neurčito. Ekonomové Philippe Martin, Jean Pisani-Ferry a Xavier Ragot označili před měsícem nutnost dodržování jak 60procentní, tak tříprocentní hranice za „zastaralou” a vyzvali k úpravě rozpočtových pravidel. Větší smysl než vymáhání těchto podílů by podle nich měly dlouhodobé rozpočtové cíle.
Sázka na rychlý restart
„Nechceme se vzdát rozpočtové disciplíny, bankrotům je stále potřeba předcházet. Měli bychom však pravidla přizpůsobit dnešní době, která je jiná než 90. léta, kdy současná pravidla vznikala,” vysvětlil Pisani-Ferry německé stanici Deutsche Welle. Podle stanice usiluje o rozvolnění rozpočtových pravidel i samotný Macron, ve snaze získat voličskou podporu.
Biden trestá Rusko. Zakázal americkým bankám nakupovat ruské dluhopisy |
Někteří analytici však nad tímto postupem kroutí hlavou. „Měnit rozpočtová pravidla teď znamená otevřít Pandořinu skříňku,” myslí si Marc Touati z pařížské finančně-poradenské společnosti Aux Commandes De l’Economie et de la Finance. „Potřebujeme být důvěryhodným finančním partnerem, abychom si mohli nadále půjčovat peníze za dobrých podmínek,” uvedl.
Mnoho možností, jak snižovat enormní dluh, však Francie nemá. Míra zdanění v zemi je už teď velice vysoká a podle ministra financí Bruna Le Mairea z Macronovy vlády by jakékoli další zvýšení zastavilo ekonomický růst, který je potřebný ke splácení závazků.
Kabinet totiž sází na rychlé oživení ekonomiky investicemi. „Veškeré úsilí směřujeme do ekonomického restartu. Dluh bude jednou nutné splatit a to se nepodaří bez hospodářského růstu,” řekl Le Maire.
