Podnikatel a vývojář Petr Klokočník založil Statotest v roce 2018. Po třech letech má v Česku nainstalovaných zhruba sto čidel a ozývají se mu i zájemci ze zahraničí, třeba z brazilské megapole nebo z japonské seizmické oblasti.
Říká se o vás, že jste byl jedním z prvních dětí v Československu, které měly počítač. Jak je to možné?
Otec je programátor, mamka byla programátorka, takže jsme k tomu doma měli hodně blízko. O počítačích jsem slyšel od malička, ale vlastně jsem nechápal, k čemu to je. Taťka přinesl jeden ze zahraničí a já jsem se divil: ‚vždyť mám kalkulačku, tak přece nepotřebuji počítač‘. Nicméně od té doby se technice věnuji pořád.
Ve šlépějích rodičů jdete prakticky celý život. Před třemi lety jste ale přišel s něčím úplně novým, s projektem Statotest, který kontroluje mosty, aby nespadly. Jak to dělá?
Máme systém čidel, které se rozmístí po stavbě na kritická místa, která určí majitel, mostař, statik, zkrátka někdo, kdo tomu rozumí a zná danou stavbu. Čidla jsou bezdrátová, na baterky, takže instalace je jednoduchá. Pokud jde o kovovou konstrukci, tak tam se čidlo jen přicvakne magnetem a měří se. Čidlo rozesílá data o konstrukci v pravidelných intervalech do cloudu, kde se vyhodnocují, a zároveň tam mohou zákazníci sledovat aktuální údaje o stavbě. Dá se tam nastavit i upozornění - když se s mostem děje něco nekalého, čidlo pošle rychlou smsku nebo e-mail.
Kolik čidel je potřeba mít na jednom mostu?
Když to bude velká tlustá kovová konstrukce, například ocelový most, který se ohýbá jen v prostředku, tak stačí jedno čidlo, abychom věděli, co se s tím děje jako s celkem. Když je to most skládající se z vícero částí, který má třeba problematické pilíře nebo nějaké betonové prvky, tak na něj můžeme nasadit i desítky čidel. Je to strašně individuální, ale i jedno čidlo změří hodně věcí.
Ocenění
|
Už jste nějaký most zachránili před spadnutím?
Právě teď řešíme jeden most u České lípy v Brništi, který se má příští rok bourat, ale zároveň se zvažuje, že se zbourá už letos, aby to nespadlo na železniční trať, která pod tím vede. Naše čidla tam ukazují, jak se problematický pilíř pohybuje v řádu zhruba milimetrů. Tam to myslím hrozí.
Takže až se to začne hroutit, tak vás čidlo upozorní, že už je to potřeba strhnout?
Do pilířů se dostává voda, může se stát to, že tam přes noc něco nateče, vyboulí se to a do rána most spadne. Proto už došlo ke zpevnění železnými vzpěrami, aby se konstrukce nemohla zřítit celá najednou, ale pořád se to docela hýbe.
Má projekt Statotest ve světě obdoby?
Konstrukce se měří už dlouho, ale je to jen promile těch, které by si to zasloužily. Monitorují se mosty, o kterých se mluví, na další tisíce staveb se nedostane. My chceme měřit ty tisíce. I proto je náš systém jednoduchý, inklinometr v podobě krabičky se nemusí nikam připojovat, instalace může být za pět minut hotová. A takové řešení jsem nikde nenašel.
Využívá váš projekt při vyhodnocování dat umělou inteligenci?
Pokud to jde, využíváme klasické statistické metody, hledáme vazby mezi daty, vyhodnocujeme týdenní cykly staveb a podobně. Ale zkoušíme nasadit i komplikovanější metody. Systém se sám učí a hledá závislosti. A pak taky využíváme umělou inteligenci v rámci kamerového systému. Naše čidla tam měří, jak auta rozkmitávají most. Kamerový systém zároveň zachycuje, co to bylo za auto, které tento rozkmit způsobilo. Jestli právě projel náklaďák, osobní vůz nebo třeba traktor.
Vaše zařízení se neomezuje jen na monitoring mostů. Krabičky kontrolují stav výrobních hal, vysílače nebo možné uvolnění skal u Pančavského vodopádu v Krkonoších. Nejvíc mě ale zaujal monitoring stromů v Royal Garden v Londýně. Proč královská zahrada potřebuje tento technologický dohled?
To je původně projekt firmy Hardwario, se kterou spolupracujeme. Oni mají na tamějších stromech už delší dobu nainstalované senzory, které měří teplotu, vlhkost nebo to, jak strom roste. Dalším požadavkem je zjistit, jak zdraví stromu souvisí s kvalitou životního prostředí okolo. V rámci tohoto cíle má Statotest za úkol měřit pohyby stromových korun. Takže měříme, jak se strom hýbe ve větru, jaké jsou tam rozkmity a podobně.
V současné době referuje každodenní zpravodajství o abnormálním množství živelných pohrom. Jde o povodně v Německu a Belgii, tornádo v Česku či neúnosná vedra v Kanadě. Dokáže i v těchto situacích vaše zařízení nějak pomáhat?
Tyto extrémní jevy samozřejmě předpovědět neumíme, ale vidím náš potenciál třeba v tom, že využíváme nezávislé komunikační prostředky. Takže i kdyby vypadly mobilní sítě, jak se to nedávno stalo při povodních v Německu, náš systém by fungoval dál a dál by upozorňoval, co se kde děje. Zároveň jednáme o tom, že bychom monitorovali sloupy elektrického a trakčního vedení. V takovém případě bychom dokázali říct, že se blíží chvíle, kdy sloup spadne, elektřina by se vypnula a sloup by alespoň nespadl pod napětím.
Petr Klokočník
 |
Často se setkáváme s tím, že za zřícení mostu stojí lhostejnost firem a lidí, kteří o hrozícím nebezpečí vědí. To byl vlastně případ pádu Morandiho mostu v Janově v roce 2018. Nebojujete tak trochu s větrnými mlýny?
Někdy ano. Monitoring je to první, co firmy mohou dělat se špatným stavem konstrukce. Na Morandiho mostě mě zaujalo, že před jeho pádem už na něm vznikaly okem viditelné trhliny. Takže v tomto případě lze skutečně mluvit o lidské chybě.
AI dobývá český průmysl. Umíme předpovědět kolizi v továrně, říká expertka |
Nepadají jenom mosty, nedávno se s nečekaně zřítil panelový dům v USA.
Ano, ale nutno říct, že v České republice, protože máme poměrně slušné geologické podloží, toho tolik nepadá. Ale na seismicky zajímavějších územích se to stává poměrně běžně. V tomto duchu máme třeba poptávku z Itálie a z Japonska. Jeden pán z japonského města Kóbe nám říkal, že mají 180 zemětřesení za rok, takže tam se něco klepe neustále.
Takže už i expandujete?
Popravdě jsem takhle brzy expanzi do zahraničí neplánoval, nejdřív jsem chtěl technologii pořádně vyzkoušet a ověřit v Čechách. Nicméně, nejspíš proto, že o nás vyšel článek ve Financial Times, se nám už ozývají i firmy ze zahraničí, dokonce i z Afriky. Máme partnera v Brazílii, který nás zastupuje pro Jižní Ameriku. Ačkoli je to ještě v začátcích, řešíme už konkrétní věci v Peru a kolem Sao Paula. Bavili jsme se s jednou společností z Itálie, z Rakouska a na Slovensku máme několik partnerů, kteří naše zařízení už nabízejí.
Jaké máte plány do budoucna?
Plánů máme víc než dost! Společně s Českým vysokým učením technickým a Akademií věd máme podané přihlášky na projekty. Naším úkolem bude vymyslet celý systém čidel, a jestli to klapne, získáme veřejné prostředky, což by bylo fajn. Zmínil bych i akci, která nám běží na Facebooku a Instagramu. Jmenuje se to Staň se zachráncem, lidé nám tam mohou hlásit, jestli nemají ve svém okolí nějaké problematické stavby, kterým bychom se mohli věnovat. No a v rámci sběru dat chceme zapojit i družicová data, která by nám mohla pomoct.
V čem by pomohla? Vždyť to je hrozná dálka na snímání staveb.
Když se to pojme rozumně, dokážeme i s velkým rozlišením měřit změny poloh pomocí přesných fázových GPS. Takto by se mohly monitorovat poddolovaná území, kde se jinak nemáte čeho chytit. GPS systém by nám pomohl k absolutní lokalizaci poruch.
Kolik vaše zařízení stojí?
Základní cena je dva tisíce korun za čidlo na měsíc. Ale s vícero zákazníky jsme dohodnuti jinak, takže nabízíme i jiné způsoby financování.
Škody po tornádu a bouřkách budou přes pět miliard, odhadli experti |
Je projekt už ziskový?
Jediné peníze, které do toho dávám, jsou moje, beru ze stávajících aktivit, které mám v počítačové branži. Ačkoli částečně pomohl Liberecký kraj, se kterým jsme firmu zakládali. Nicméně příchodu investora nebo nějakému jinému financování z venku se nebráníme.
Vrátily se vám tedy investice? Když uvážíme, že máte zhruba sto osazených čidel a za každé z nich dostáváte dva tisíce korun za měsíc...
Hodně těch čidel ještě není placených. Zhruba polovina z nich jsou zkušební čidla, pilotní projekty.
Takže miliony bude váš startup vydělávat až později?
Primárním cílem není honit miliony. Naším cílem je, aby už žádný most nespadl. Když z toho budou nějaké peníze, tak to bude něco příjemného navíc, ale není to to primární.
