Počet cestujících, kteří prošli branami tuzemského největšího letiště, se vloni smrskl z necelých 18 milionů korun v roce 2019 na necelých 3,7 milionu lidí. Rušení letů se pak pochopitelně projevilo na příjmech letiště z letištních služeb i dalších poplatků plynoucích například od provozovatelů bezcelních obchodů a dalších letištních služeb.
Na provozním výsledku skupiny, kam kromě letiště patří například letištní technici z Czech Airlines Technics nebo pracovníci odbavení cestujících z Czech Airlines Handling, se nejvíce podepsaly výsledky samotného letiště. To skončilo v provozní ztrátě 459 milionů korun.
Zhruba stomilionovou provozní ztrátu pak k výsledku skupiny připojili technici a dalších 126 milionů korun i zaměstnanci handlingu.
I přes více než pětimiliardový propad považuje současné vedení letiště loňské hospodaření za úspěšné. „Díky odpovědnému přístupu v minulých letech, finančním rezervám, efektivnímu řízení nákladů bylo financování jednotlivých společností zajištěno. Externí zdroje financování může skupina získat zejména díky dlouhodobé finanční stabilitě a vynikajícím provozním i hospodářským výsledkům z předchozích let,“ uvedlo letiště v tiskové zprávě.
Už během loňska letiště oznámilo, že na provoz potřebuje miliardový úvěr. Letos v květnu pak vyhlásilo výběrové řízení mezi bankovními ústavy na poskytnutí až sedmimiliardového úvěru. Kromě půjčování peněz se snažilo letiště výpadek v příjmech kompenzovat i úsporami.
„Okamžitě jsme přistoupili k revizi stávajících nákladů i projektů, provedli jsme úspory v různých oblastech, utlumili dílčí infrastrukturu na terminálech, ušetřili na energiích, materiálu, mzdových nákladech, ale i v dalších oblastech,“ vypočítalo tehdy provedené kroky Letiště Praha. Podle člena představenstva Jiřího Černíka tak letiště prošlo obtížným obdobím se ctí.
