Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvČeská i světová ekonomika v posledních týdnech hojně řeší inflaci, kterou ještě prohloubila současná energetická krize. „Od roku 2008 jsme o inflaci téměř neslyšeli. Ale ta tu teď určitě bude a musíme se s tím poprat,” upozorňuje Seidler.
Podle něj je současný stav inflace kombinací globálních faktorů a také stavu české ekonomiky. „Po covidu rostou celosvětově ceny komodit a energií. Ale ani kdyby koronavirus nepřišel, patřili bychom mezi země s nejvyšší inflací v Evropě. Byli jsme celkově v posledních letech společně s Maďarskem a Polskem země, které měly vyšší inflaci, jelikož se nám dařilo, situace na pracovním trhu byla dobrá a zvedaly se mzdy. Určitě ale k současnému stavu přispěla i velmi štědrá a rozdavačná fiskální politika, kterou jsme tu v posledních letech měli,” vysvětluje.
Celý Rozstřel v podcastu:
Jako největší hrozbu pro růst inflace vnímá Seidler zdražování energií. „Kvůli cenám energií jsem odhadoval inflaci v příštích měsících až kolem sedmi procent. Odhady jsou však nyní velmi obtížné, vstupují do toho totiž i vládní návrhy na snížení DPH, což by mohlo inflaci malinko snížit dolů, ale očekávám, že obecně inflace poroste, protože kromě energií třeba i zdražují potraviny,” říká.
Že bychom se blížili hyperinflaci, před kterou varoval i například zakladatel Twitteru, miliardář Jack Dorsey, je ale podle Seidlera spíše nepravděpodobné. „Nemyslím si, že by se inflace měla dostat přes deset procent. Očekávám, že v první půlce příštího roku bude vyšší, pak ve druhé polovině by měla už klesat. Nejistot je ale tolik, že přesný inflační odhad teď nejde říct. Průměr by snad ale měl být pod šesti procenty, což jsme viděli třeba i kolem toho roku 2008,” říká.
Česku hrozí stagflace
Spíše než hyperinflace ale podle odhadů Seidler hrozí stagflace. „Ačkoliv z hlediska zvyšování platů může inflace pro běžné občany znamenat i pozitivní zprávu, po pandemii nám kromě vyšších cen spíše bohužel hrozí stagflace, tedy vysoká inflace ale zároveň ne příliš rychlý růst,” varuje. Slabší růst pak nemusí umožnit dostatečně rychle zvyšovat mzdy a platy, které by růst cen kompenzovaly.
„Ekonomika neroste tak rychle, jak jsme očekávali, k čemuž přispívá i fakt, že ačkoliv si mnoho domácností udělalo během pandemie slušné úspory, bojí se peníze utratit kvůli nejisté situaci,” vysvětluje vývoj Seidler.
Euro nepomůže
Inflaci podle Seidlera nepomáhá tlumit ani kurz koruny.„ Koruna je vůči euru momentálně slabá, myslím si, že ani příští rok euro nebude příliš pod hranicí pod 25 korun za euro a to i přesto, že došlo a bude docházet ke zvyšování úrokových sazeb, což obvykle kurzu koruny napomáhá,” říká.
I přesto Seidler dodává, že momentálně není potřeba urychleně řešit přechod na euro. „Koruna nás nebrzdí, není nutné se zaváděním eura spěchat, máme v ekonomice mnohem více palčivých problémů, které je potřeba řešit. Je tam ale ten politický faktor a to je si říct, zda chceme patřit do skupinky, která euro má. Je totiž fakt, že pokud země euro má, je na ní pohled ze strany finančního sektoru příznivější, vysvětluje Seidler a dodává, že přechod na euro je ve finále spíše politickým rozhodnutí, jelikož z ekonomického hlediska je v této otázce mnoho kladů i záporů.
Ceny energií ohrožují české domácnosti
V příštích měsících se tak dle Seidlera řada domácností dostane pod tlak, jelikož jejich rodinný rozpočet zasáhne kombinace růstu cen energií, potravin a vyšších splátek za hypotéky z důvodu růstu úrokových sazeb.
„Domácnosti se bojí a obavy o vlastní finanční stabilitu jsou podle dat zhruba stejné jako v dubnu 2020, kdy tu byla první vlna pandemie. Vůbec nejhorší jsou podle mě asi ceny energií, protože někdy se jedná o opravdu velký nárůst třeba o 200 až 300 procent. To bohužel nevyřeší ani snížení DPH, protože je to řešení rychle, ale neefektivní a nepomůže to domácnostem, které to nejvíce potřebují, protože kvůli zdražování může hrozit některým lidem pád do dluhové pasti,” varoval Seidler, který působí jako hlavní ekonom České bankovní asociace.
