Projekt rychlých takzvaných množivých reaktorů nese název Natrium a kromě Billa Gatese za ním stojí ještě jedno slavné miliardářské jméno. Na projektu se totiž podílí společnost PacifiCorp investičního matadora Warrena Buffetta. Díky tomu má Natrium širokou mediální pozornost a nechybí mu ani finance. Americké ministerstvo energetiky nedávno poskytlo společnosti TerraPower 80 milionů dolarů (1,8 miliard korun).
První experimentální jadernou elektrárnu z dílny společnosti TerraPower má z poloviny hradit právě vláda Spojených států, bude stát čtyři miliardy dolarů (89 miliard korun).
„Projekt Natrium není nikterak zvlášť unikátní, spíše ho táhnou slavná jména, která se za něj zaručila a která do něj investují peníze,“ komentuje to odborník na reaktorovou fyziku Ondřej Novák, který působí na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské na Českém vysokém učení technickém (ČVUT). „Jde o jeden z projektů, které mají šanci, že dojdou k cíli. Zároveň toho má ale ještě hodně před sebou,“ dodává Novák.
První jaderná elektrárna Billa Gatese bude stát ve Wyomingu na místě dosluhující elektrárny uhelné. Půjde o takzvaný rychlý množivý FBR reaktor (z anglického Fast Breeder Reactor) jeho výkon má činit 345 megawattů a v případě potřeby i 500 megawattů. Podle společnosti TerraPower půjde po všech stránkách o efektivnější a taky levnější řešení, než představují současné konvenční jaderné elektrárny.
Natrium v číslech
|
„Jde o výrazně pokročilejší technologii, má spoustu výhod, ale zároveň je také méně odzkoušená,“ říká Novák.
Součástí elektrárny budou nádrže s roztavenou solí, do nichž se má ukládat teplo z vyprodukované energie. Díky tomu má být elektrárna flexibilnější a dodávat elektřinu jen tehdy, kdy je jí skutečně zapotřebí. Reaktor by tak měl sloužit jako svým způsobem záložní generátor na vykrývání výpadků větrné a solární energie.
Díky chlazení reaktoru sodíkem by zařízení mělo být efektivnější než fungování klasických jaderných elektráren. „Jednou z výhod je, že by to mělo vyšší teplotu chladiva, proto by byla vyšší i účinnost přeměny tepla na elektřinu,“ říká profesor David Trunec působící v Ústavu fyzikální elektroniky Masarykovy univerzity v Brně.
Už kolem roku 2030 chce TerraPower vyrábět pokročilé jaderné elektrárny pro komerční prodej. Reaktory by se stavěly ve Wyomingu a následně by putovaly do místa fungování, tedy tam, kde by produkovaly elektřinu. Časový deadline je ale podle odborníků spíš nereálný.
Běh na dlouhou trať
„Je kolem toho tolik schvalování a administrativy, že si myslím, že se to nestihne. Většina podobných projektů, které nyní na západě běží, je vždycky ve zpoždění,“ uvádí Trunec.
„Z mého pohledu je to hodně ambiciózní, spíše nereálné, ale vždy záleží, jak moc se do toho aktéři finančně opřou. Když si člověk vzpomene na druhou světovou válku, kde se jaderný program poprvé rozvíjel, tam se děly zázraky doslova přes noc. Je nutné si však uvědomit, že projekt potřebuje povolení od amerického regulátora NRC a to taky nějaký čas trvá. Myslím si, že v roce 2030 by mohli mít první zpětnou vazbu od dozorčího orgánu a mohli by začít stavět demonstrační jednotku,“ upozorňuje Novák z FJFI ČVUT.
Bill Gates chce bojovat proti změně klimatu. Jeho fond přispěje 32 miliardami |
K termínu spuštění jsou skeptičtí i zastánci obnovitelných zdrojů energie, kteří tvrdí, že právě časová náročnost vývoje jaderných elektráren neumožňuje jejich plné zapojení do energetické transformace.
„Jde o takzvaně powerpointové reaktory, to znamená, že jsou ve fázi návrhu, a než budou připraveny, otestovány a uvedeny na trh, ocitneme se daleko za rokem 2030, možná až kolem roku 2050. To znamená, že nemají hrát žádnou roli v naléhavých opatřeních v oblasti klimatu,“ uvádí Jan Haverkamp, specialista na jadernou energetiku z neziskové organizace Greenpeace, pro zpravodajský web Deutsche Welle.
