Na konci roku 2021 zaslala Evropská komise (EK) unijním státům návrh dlouho očekávané taxonomie jádra a plynu. V rámci něj jsou sice tyto dva zdroje energie klasifikovány jako udržitelné, ale jen na přechodnou dobu a za přísných podmínek, které navíc, podle mnoha českých odborníků a představitelů tuzemského energetického průmyslu, nejsou pro Českou republiku splnitelné.
Do pátku měli unijní státy zaslat Evropské komisi připomínky k taxonomii, což se v případě Česka, jak potvrdil ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela na Twitteru, také stalo. „Vítáme návrh Komise zařadit aktivity spojené s těmito zdroji mezi udržitelné. Požádali jsme ale o úpravy návrhu tak, aby byl realistický a nediskriminační,“ uvedl Síkela.
odeslala připomínky k návrhu taxonomie ohledně jádra a plynu. Děkuji kolegům z @MPO_tweetuje za dobrou práci. Vítáme návrh Komise zařadit aktivity spojené s těmito zdroji mezi udržitelné. Požádali jsme ale o úpravy návrhu tak, aby byl realistický a nediskriminační.
Konkrétní připomínky k návrhu ministerstvo sdělovat nechce. „S ohledem na citlivost a probíhající proces vyjednávání s EK tento materiál nebudeme zveřejňovat,“ uvádí resort průmyslu a obchodu. Nicméně dokument, z něhož jako první citoval server HN.cz má nyní k dispozici i IDNES.cz. V rámci dopisu posílají české úřady do Bruselu jedenáct komentářů, v nichž usilují o to, aby se podmínky pro jádro a plyn rozvolnily.
„Česká republika žádá o vypuštění ustanovení, která naznačují přechodný charakter jaderné energetiky, zejména lhůty pro povolení provozu stanovené do roku 2045 pro nové elektrárny a do roku 2040 pro stávající elektrárny,“ stojí v dopise do Bruselu.
Česku se nelíbí ani podmínka mít do roku 2050 postavené hlubinné úložiště jaderného odpadu. Podle ČR to není třeba, protože v té době nebude z nových jaderných elektráren tolik radioaktivního odpadu, že by na to bylo úložiště potřeba.
„Z technického hlediska bude množství vyhořelého paliva z nových elektráren velmi omezené, pokud vůbec nějaké bude,“ píše se v dokumentu. „Uvědomte si, že uložení vyhořelého paliva bez dostatečné doby chlazení by pro hlubinné úložiště nastavilo neoptimální parametry provozu,“ apeluje Praha na Brusel. Podle Česka by proto rok 2050 měl představovat deadline pro stavební povolení hlubinných úložišť, ne pro jejich reálnou výstavbu.
Česko není „ready“
Volnější podmínky Česko žádá i u zemního plynu. Taxonomie pro tento zdroj energie stanovuje konkrétní harmonogram. Do roku 2026 by měly plynové elektrárny využívat alespoň ze třiceti procent obnovitelné a nízkouhlíkové plyny, tedy zejména vodík. Do roku 2030 by měl být podíl obnovitelných a nízkouhlíkových plynů 55procentní a v roce 2035 by na ně měly přijít zcela.
Zezelenání jádra a plynu? Podmínky jsou pro ČR nesplnitelné, říká investor |
Odborníci upozorňují, že na takové přimíchávání vodíku nejsou v Česku technologie a v dohledné době nejspíš ani nebudou. Česko chce proto do návrhu doplnit větu, že tento harmonogram platí, pouze pokud „existují účinné plány nebo závazky schválené řídícím orgánem, které odrážejí možnosti místního trhu a dostupnost technologií.“
Pro Česko je podle dokumentu rovněž problematický limit týkající se emisí skleníkových plynů plynových elektráren. Návrh EK počítá s tím, že za dobu dvacetiletého provozu by měly plynové elektrárny produkovat průměrně 550 kilogramů ekvivalentu oxidu uhličitého na jednu kilowatthodinu vyrobené energie.
„Navrhovaný limit (...) by vedl ke snížení provozu zařízení, což není ekonomicky opodstatněné,“ píše se v dokumentu. „Rovněž vzhledem k tomu, že nastavený limit počítá s technologiemi, které nejsou na trhu plně dostupné, navrhujeme rozšířit hranici v rozmezí 750 kilogramů ekvivalentu oxidu uhličitého na kilowatthodinu až 1 350 kilogramů ekvivalentu oxidu uhličitého na kilowatthodinu.“
O potřebě zmírnit podmínky pro zemní plyn mluví i dopis, který Evropská komise obdržela ve čtvrtek od osmdesáti europoslanců. Kromě Poláků, Maďarů, Finů a Litevců je mezi nimi i pár českých jmen, například Stanislav Polčák (za STAN), Dita Charanzová (za ANO), Alexandr Vondra (za ODS) nebo Kateřina Konečná (za KSČM).
Plyn má větší zastání
Tento dopis je volně přístupný a zdůrazňuje, že by taxonomie měla brát ohled na specifika jednotlivých evropských regionů respektive na to, že každá země má jinou startovací čáru. „Pokud technická screeningová kritéria taxonomie nastaví nesplnitelné limity a požadavky, budou probíhající úsilí a přechod ke klimatické neutralitě EU do roku 2050 ohroženy,“ píše se v dopise.
Dokument upozorňuje, že požadavky na přimíchávání určitého podílu nízkoemisních plynů v letech 2026, 2030 a 2035 jsou z hlediska prognóz proveditelnosti nesplnitelné kvůli dostupnosti těchto plynů. Europoslanci upozorňují, že v současné době je podíl nízkoemisních a obnovitelných plynů v EU nižší než pět procent.
Dopis se rovněž vyjadřuje k podmínce, podle které plynové zařízení musí mít o 55 procent nižší emise skleníkových plynů proti uhelné elektrárně, kterou svým fungováním nahradí. Ani na to podle dokumentu nejsou technologie. Evropská komise by podle signatářů měla kritérium snížit na 40 procent.
Na otázku, proč se v dopise evropských zákonodárců nemluví také o zmírnění podmínek pro jádro, odpovídá europoslankyně Dita Charanzová, že jde zkrátka o jednu z iniciativ, která se věnuje primárně plynu. „Je jasné, že pro Česko je klíčové jádro, proto jsme na Komisi psali v posledních dvou letech hned několik dopisů s apelem na zahrnutí právě jádra,“ uvádí Charanzová.
Jiný kraj, jiný mrav
Ne všechny hlasy Evropské unie však volají po zmírnění kritérií pro zelené jádro a plyn. Některé požadují pravý opak. Evropské komisi rovněž přišel společný dopis Španělska, Rakouska, Dánska a Lucemburska. Podle nich by zemní plyn a jádro neměly být chápány jako udržitelné vůbec, a měly by z okamžitou platností skončit ve fosilním propadlišti dějin.
Energetické plány jsou utopie, Evropa z nich vycouvá, říká odborník |
„Návrh EK umisťuje energetický přechod v EU v sázku a ohrožuje taxonomii tím, že klasifikuje zemní plyn a jádro jako udržitelné, čímž jim de facto přisuzuje stejné zacházení jako nesporně zeleným technologiím, mezi něž patří větrná a solární energie,“ uvádí se v dopise.
Představitelé čtyř zemí v dopise varují, že zařazení zemního plynu a jádra jde proti proklamovaným cílům bezemisní Evropy a že navíc znejisťuje investory, pro které má taxonomie sloužit jako návod do čeho investovat a do čeho už ne. K jádru se v dopise píše: „Po více než 60 letech využívání jaderné energie nebyl nikde na světě trvale zlikvidován jediný palivový článek. Nemáme žádné provozní zkušenosti s hlubinnými úložišti pro vysoce radioaktivní odpady.“
Proti zařazení jádra a zemního plynu do kategorie udržitelných zdrojů je i skupina vědců, která Bruselu pomáhala s celkovou taxonomií (ta se netýká jen energetiky, ale také spousty dalších odvětví) během uplynulých tří let.
Ačkoli se taxonomie pro jádro a plyn nelíbí skoro nikomu, rozdíly v názorech se natolik liší, že nejspíš nedojde k žádným zásadním změnám pravidel, které Evropská komise nastavila. Návrh je totiž takzvaným delegovaným aktem, což znamená, že ho může zvrátit jen nadpoloviční většina Evropského parlamentu nebo dvacet unijních zemí reprezentujících 65 procent obyvatel.
Evropská komise nyní bude námitky států posuzovat, ke konečnému schválení komisaři by mělo dojít v následujících týdnech.
