Ministr financí Zbyněk Stanjura senátorům řekl, že se ČR pokusí během půlroční lhůty vyjednat finanční vypořádání, které činí zhruba 82 milionů eur (dvě miliardy korun). „Jsem poměrně skeptický, že se to povede," přiznal.
MBHS se rozhodly podle ministra opustit dvě třetiny členských zemí, také Slovensko, Polsko, Rumunsko a Bulharsko, což bude znamenat faktický konec této banky. V případě MIB je podle Stanjury situace složitější, neboť z ní nechce vystoupit Maďarsko, kde banka sídlí. Maďarsko členem MBHS není.
Obě banky vznikly ještě za dob Rady vzájemné hospodářské pomoci (RVHP), která organizovala vzájemný obchod mezi státy sovětského bloku a měla být protipólem někdejšímu Evropskému hospodářskému společenství, nynější Evropské unii. MBHS na rozdíl od MIB neprošla transformací, roky se nacházela ve stagnaci a vystoupit z ní chtěla už bývalá vláda Bohuslava Sobotky.
Bankrotu Ukrajiny se nebojím, u věřitelů si vylepšila pověst, říká ekonomka |
Stanjura řekl, že Česko má v MBHS v podobě splaceného vkladu a nerozděleného zisku celkem 39,2 milionu eur, tedy asi 960 milionů korun. V MIB činí česká pohledávka 43,3 milionu eur, tedy asi 1,06 miliardy korun.
Ukončení členství je podle vlády třeba provést výpovědí prezidentských smluv, kdy to musí odsouhlasit Parlament a listinu o výpovědi podepsat prezident. Teprve poté může být výpověď smluv notifikována oběma institucemi a začne šestiměsíční lhůta pro jednání mezi ČR a oběma bankami ohledně finančního vypořádání.
MIB byla založena vládami členských států RVHP v roce 1970. Akcionáři je devět států – Ruská federace, Česká republika, Maďarsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Kuba, Mongolsko a Vietnam. Aktuálním cílem úvěrové politiky je podpora středně velkých podniků přímými úvěry, velkých podniků pomocí syndikovaného financování a zaměření na exportní financování. MBHS byla založena vládami členských států RVHP v roce 1963.
Akcionáři banky je osm států – Ruská federace, Česká republika, Polsko, Bulharsko, Rumunsko, Slovensko, Mongolsko a Vietnam. MBHS poskytuje všechny běžné bankovní služby (včetně správy účtů) zaměřené na podnikatelskou klientelu, s důrazem na podporu obchodu v členských státech banky.
