Léta připravovaná změna má dopravní plánování aspoň zčásti zbavit vrtochů aktuální politické reprezentace. Ještě během jara ministerstvo dopravy hodlá připravit podobu zákona, podle něhož se transformace uskuteční. A největší boj se vede o peníze.
ŘSD dnes finance dostává prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Nový státní podnik by ale na část peněz měl mít nárok přímo bez prostředníka, o jehož rozpočtu každoročně rozhoduje Poslanecká sněmovna. V rámci poslanecké kreativity se totiž stává, že peníze na výstavbu získají spíše projekty z krajů s aktivnějšími politiky než ty, které přinesou více užitku.
„Stávající způsob financování ŘSD není zcela optimální, jelikož znemožňuje dlouhodobé plánování správy dálnic a silnic první třídy s ohledem na skutečnost, že příjmy této státní příspěvkové organizace nejsou stálé a předvídatelné,“ uvádí ministerstvo dopravy v materiálu k návrhu změny zákona s tím, že nový státní podnik by měl vzniknout v roce 2024.
Přetahovaná o penízePeníze by měly silničářům plynout dvěma cestami. První z nich budou zmiňované tříleté smlouvy s fondem dopravy a druhou pravidelný poplatek vypočítaný na základě délky silniční a dálniční sítě, kterou budou silničáři spravovat.
„Podrobný způsob výpočtu výše poskytovaných finančních prostředků bude stanoven ve vyhlášce. Zohledňovat bude rozsah spravovaných pozemních komunikací a jejich parametry včetně součástí a příslušenství (například kategorii, šířku, počet mostů, tunelů a jiných složitějších objektů, vybavení inteligentními dopravními systémy),“ upřesňuje resort.
Nyní se ministerstvo vypořádává s připomínkami ostatních ministerstev, přičemž přetahování se o financování nového ŘSD se podle informací MF DNES nevyhýbá ani jednotlivým organizacím v resortu.
Jde například o to, zda budou součástí přímých plateb i výnosy z kamionového mýta a z poplatků za elektronické známky, které za použití dálnic platí osobní auta. Nebo zda tyto poplatky generované silniční sítí půjdou do společné kasy fondu dopravní infrastruktury. Z ní se totiž nefinancují pouze silnice, ale i železnice, vodní cesty nebo cyklostezky.
Jeden rok za dvě miliardy
O přeměně ŘSD se hovoří přinejmenším od roku 2010 a nikoli bezdůvodně. Podle ministerstva se totiž státní podnik českému daňovému poplatníkovi vyplatí. Samotná transformace jednorázově vyjde asi na 50 milionů korun, nicméně úspory ministerstvo spočítalo na 85 milionů.
Současná státní příspěvková organizace má totiž problém s obsazením řady profesí od projektantů přes stavební dozor po odborníky na telematiku nebo právníky. Potenciální zaměstnance odrazují tabulkové platy, které se u státního ŘSD pohybují i o desítky tisíc korun níže, než jaká je obvyklá odměna za práci v soukromém sektoru. Chybějící profese si tak musí Ředitelství silnic a dálnic najímat externě, což je podle důvodové studie dražší a méně efektivní.
Největší úspory, byť jsou zároveň nejdiskutabilnější, plynou z plánované vyšší efektivity dobře placených úředníků na ŘSD a s tím souvisejícím urychlením výstavby. Jeden rok, o který se tuzemská výstavba dálniční a silniční sítě v Česku uspíší, ušetří podle hodnocení dopadu regulace státu 2,24 miliardy korun. To je mimo jiné důsledek zrychleného čerpání dotací z Evropské unie.
O transformaci ŘSD se hovoří řadu let, termín se ale stále posouvá. Zároveň s tím se mění i právní podoba, jakou by společnost měla mít. Antonín Prachař, první z ministrů dosazených vládním hnutím ANO, prosazoval přeměnu po vzoru rakouského správce silnic Asfinag. Už před ním se mluvilo o možné přeměně silničářů na akciovou společnost, jako jsou České dráhy. Nyní je favoritem přeměna na státní podnik, kterým je v resortu ministerstva dopravy například Řízení letového provozu.
