Částka téměř šestnácti miliard korun obsahuje i osmimiliardové úroky z prodlení. Společnosti Diag Human totiž peníze přiřkli už rozhodci v roce 2008. Stát se proti rozhodnutí odvolal, podle mezinárodní arbitráže ale bylo stále platné a Česko povinno odškodnění zaplatit.
Rozhodčí tribunál se sídlem v Londýně podle ministerstva financí všechny ostatní nároky Diag Human za 36,5 miliardy korun zamítl. Tribunál zároveň stanovil firmě povinnost vzdát se jakýchkoliv dalších nároků vůči ČR. „Ministerstvo financí nález v rozsahu přes 330 stran pečlivě analyzovalo a s jednomyslným souhlasem vlády podává dnes návrh na zrušení nálezu k vrchnímu soudu v Londýně,“ uvedlo ministerstvo financí.
O co ve sporu jdeSpolečnost Diag Human usilovala počátkem 90. let o obchodování s krevní plazmou z českých transfuzních stanic. Z obchodu ale sešlo. Firmě v roce 2008 přiřkli čeští rozhodci nárok na osmimiliardové odškodné. Navíc měl stát společnosti zaplatit i úroky za škodu, kterou jí způsobil vytlačením z trhu. Obě strany se proti rozhodnutí odvolaly. ČR peníze platit nechtěla, Diag Human naopak požadovalo sumu ještě o tři miliardy korun vyšší. |
Verdikt potvrdil právní zástupce Diag Human: „Potvrzuji. Nález byl stranám doručen dne 18. května. Částku odpovídá Konečnému nálezu z roku 2008, denně roste o cca 1,3 mil. Kč,“ cituje Hlídací pes právníka Jana Kalvodu.
Nyní v arbitráži soudní tribunál uznal, že ČR porušila dohodu o ochraně investic, a to dopisem tehdejšího ministra zdravotnictví z roku 1992 Martina Bojara. Ten měl neoprávněně zasáhnout do obchodního vztahu společnosti Conneco (předchůdce Diag Human SE) s dánskou společností Novo Nordisk. Bojar varoval Dány, že firma podnikatele Josefa Šťávy je nedůvěryhodná.
Na druhou stranu rozhodci zamítli podle ministerstva financí tvrzení Diag Human, že se ČR dopustila poškození jejich investice tím, že ministerstvo zdravotnictví vyzvalo nemocnice a transfúzní centra ke spolupráci pouze se zpracovateli krevní plazmy vzešlými z výběrových řízení.
Diag Human znovu útočí na Česko. Stát stáhl peníze z bank v Lucembursku |
„Tribunál shledal, že ČR v tomto ohledu jednala v dobré víře a v zájmu veřejného zdraví. Tribunál uznal, že ministerstvo zdravotnictví mělo důležité a oprávněné obavy ze spolupráce se společností Conneco s ohledem na její obchodní model a její reputaci a rovněž že společnosti Conneco nikdy nebyl Českou republikou zaručen monopol na spolupráci s českými nemocnicemi v oblasti zpracování krevní plazmy,“ uvedlo ministerstvo.
Stát od poloviny roku 2013 tvrdil, že arbitráž o miliardy korun definitivně vyhrál. Trojice rozhodců vydala usnesení, kterým arbitráž zastavila. Usnesení odůvodnila tak, že věc už byla rozhodnuta v roce 2002, kdy stát firmě vyplatil 326 milionů za poškození dobrého jména, takže všechna následující rozhodnutí ve věci nemají právní účinky.
Soudilo se i v Belgii nebo Lucembursku
V roce 2019 potvrdil nároky firmy vůči Česku i soud v Belgii. Rozsudek tehdy zamítl všechny námitky České republiky a uložil jí bez odkladu zaplatit celou částku, tedy přibližně čtrnáct a půl miliardy korun.
„Vláda se rozhodla tajit svůj dluh před veřejností a Sněmovnou, ale tajit jej před mezinárodními finančními institucemi a ratingovými agenturami je poněkud odvážné a hlavně nákladné,“ uvedl po rozsudku předseda představenstva společnosti Diag Human Josef Šťáva. Úroky dlužné částky podle něj v tu dobu tvořily půl miliardy korun ročně.
Diag Human se s Českem o náhradu za údajně ušlý zisk soudila hned v několika dalších evropských zemích. „Aktuální postup společnosti Diag Human v Rakousku a Německu není ničím jiným než snahou, obejít dosavadní rozhodnutí mnoha zahraničních soudů,“ komentovala tehdejší mluvčí ministerstva zdravotnictví Gabriela Štěpányová. Rozhodnutí tribunálu firmě nově přikázalo vzdát se jakýchkoliv dalších nároků vůči ČR.
Česko aktuálně čelí pěti mezinárodním arbitrážím, včetně arbitráže s Diag Human. Souhrnná výše všech žalovaných nároků přesahuje 58 miliard korun, z toho 52 miliard požadovala společnost Diag Human.
