Bývalý rektor Univerzity obrany, vědec a zkušený akademický manažer Bohuslav Přikryl nyní s podporou majitele skupiny Czechoslovak Group (CSG), českého podnikatele Michala Strnada, vyvíjí systém inovací, které firmám holdingu umožní obstát ve světové konkurenci i za pět či deset let.
Přikrylovým úkolem je umožnit firmám CSG Aerospace stát se v ideálním případě technologickými lídry ve svých oborech. To zahrnuje identifikaci klíčových technologií, na které se mají firmy zaměřit a vyvíjet produkty na nich založené. „V byznysu i ve válce vyhraje ten, kdo získá a udrží technologickou převahu. A my bychom měli být ve skupině vítězů,“ říká profesor Bohuslav Přikryl, viceprezident CSG Aerospace pro vědu.
Jaké jsou klíčové technologie, které budou zdrojem inovací v leteckém a obranném průmyslu?
Domnívám se, že je lze charakterizovat čtyřmi přívlastky: inteligentní, propojené, distribuované a digitální. Když se zastavím u první charakteristiky, inteligentní znamená, že budou využívat prvků umělé inteligence a její spolupráce s inteligencí lidskou, což povede k průlomovým produktům v celé řadě oborů.
Umělá inteligence je oblíbený pojem, ale jeho dopady do průmyslových či vojenských projektů si málokdo dokáže představit. Jaké efekty umělá inteligence přinese?
Umělá inteligence a strojové učení zkrátí vývoj a obrovsky posílí schopnosti civilních i vojenských systémů, které řídí boj nebo třeba letový provoz. Ve vojenském prostředí se používá zkratka C4 ISR. S velkou mírou zjednodušení se jedná o systém, který rozptýlí „válečnou mlhu“ na bojišti a dá veliteli dokonalý přehled o jeho vlastních silách i o protivníkovi. To je obrovský multiplikátor bojové síly, který do značné míry eliminuje potřebu velkých armád s masou lidí a techniky.
Jaké další průlomové technologie se v leteckém a obranném průmyslu uplatní?
Jsou to takzvaná velká data a jejich pokročilá analytika, kterou budou používat jak vyspělé senzory, typicky radary, tak efektory, tedy zbraně. Ty navíc budou robotizovány a umístěny na platformách s vysokým stupněm autonomie a budou generovat obrovský objem dat, se kterým si neporadí ani armáda lidských analytiků a operátorů. Z hlediska vzdálenější budoucnosti se již dnes musíme zaměřit na hypersonické systémy. A konečně se bude jednat o kvantově podporované technologie, které svého nasazení mohou dosáhnout v následujících 15 až 20 letech a zásadním způsobem změní zažitá paradigmata.
Identifikovali jsme tedy klíčové technologické trendy. Jak se ale reálně promění v rámci průmyslové skupiny, jako je CSG, do nových produktů pro zákazníky?
Zásady inovační filozofie Bohuslava Přikryla pro skupinu CSG:
 |
Právě to je klíčová otázka. Investice do produktových inovací se řídí podobnými principy jako třeba akvizice nové společnosti do skupiny. Máte omezené zdroje, finanční i lidské, a musíte si správně vybrat, na co se zaměřit. Pokud to nedokážete a vyvíjíte několik let produkt, který už někdo vyvinul před vámi, nebo pokud vyvinete produkt, který nenaplňuje potřeby zákazníka, tak jste ty zdroje zmařil. Takže ve výzkumu, vývoji a inovacích musíte nastavit systém, který identifikuje klíčové technologie, vybere projekty, které je využijí, a pak řídí jejich vývoj.
CSG je velmi pestrá průmyslově-technologická skupina, která vyrábí radary, pozemní techniku, letecký software nebo munici. Jak má tedy funkční systém pro inovace v takovém složitém organismu vypadat?
Systém pro řízení výzkumu, vývoje a inovací se v CSG staví v rámci divize CSG Aerospace, a pokud se osvědčí, může se časem rozšířit do dalších částí skupiny. V naši divizi existovala rada technických ředitelů, která sloužila k operativnímu řízení projektů, na kterých pracovalo společně více firem. My jsme ji změnili na radu pro inovace a dali jí nové kompetence: přípravu strategií, identifikaci vhodných přelomových technologií, výběr vývojových projektů a jejich koordinaci.
Motivujete nějak členské firmy CSG Aerospace, aby se do systému zapojily?
Dali jsme firmám impulz v podobě interního grantového programu dotovaného v roce 2022 částkou několika desítek milionů korun. Firmy mohou přihlásit své projekty do vnitřní grantové soutěže, a pokud uspějí, mají prostředky na vývoj, které se neodečítají z jejich zisku.
Jak společnosti na tuto pobídku reagovaly?
Překvapivě pozitivně a aktivně. Sešlo se 14 projektů, z nichž každý dává smysl. V těchto týdnech probíhá finální výběr těch, které získají grant. Bude to maximálně polovina z přihlášených, protože nemá smysl omezenou grantovou podporu drobit.
Už jsme zmínili, že vývoj přelomových produktů není zadarmo. Je CSG připravena investovat do vývoje potřebné zdroje?
CSG má majitele, který zcela chápe, že vývoj nových produktů je základem budoucí prosperity celé jeho skupiny. Majitel rozhodl, zatím v rámci divize CSG Aerospace, že určité procento EBITDA půjde povinně na výzkum a vývoj. Přesnou částku nezveřejním, ale jedná se o několik desítek milionů korun.
Chce být CSG ve vědě a výzkumu soběstačná a budovat vlastní vývojová centra, nebo bude otevřená spolupráci s akademickým sektorem?
Platí oboje. V rámci naší letecké divize postupně budujeme v Pardubicích výzkumné a vývojové centrum. To by ale nemělo nahrazovat vědu a výzkum, jemuž se věnuje akademický sektor. Potenciální partneři jsou České vysoké učení technické v Praze, Vysoké učení technické v Brně, Masarykova univerzita v Brně, Vysoká škola báňská - Technická Univerzita Ostrava či Univerzita Pardubice. Institucionalizovanou spolupráci již máme s Univerzitou obrany v Brně a Akademií ozbrojených sil na Slovensku. Od akademické sféry očekáváme, že nám pomůže identifikovat budoucnost a připravit nás na to, co nás čeká za pět, deset či patnáct let.
Nové technologie mají kromě pozitivního přínosu i svou odvrácenou stránku. Například miliardář Elon Musk se obává, aby umělá inteligence neohrozila lidstvo. Notabene pokud je aplikována do ničivých zbraňových systémů. Cítíte takovou hrozbu i vy?
Technologický pokrok v oblasti obranného i civilního průmyslu je v rámci soupeření států i firem nevyhnutelný a nezastavitelný. Každá nová technologie, a platí to typicky pro technologie vyvinuté na počátku pro vojenské účely, má potenciál zkvalitnit život společnosti: odstranit těžkou, nebezpečnou nebo nudnou práci, zvýšit úroveň občanských služeb a zkvalitnit každodenní život. Jsem optimista a jsem přesvědčen, že stejně jako tomu bylo doposud, pozitivní stránka technologického vývoje převáží nad negativní a posune lidstvo dál.
Inovativní projekty skupiny CSGAutomobilka TATRA TRUCKS vyvíjí prototyp těžkého terénního vozidla poháněného elektromotorem, který si bere energii z vodíkových článků. To umožní využívat elektřinu k pohonu vozidla i v odlehlých oblastech, kde nejsou k dispozici rychlonabíječky lithium-iontových baterií. Zároveň se připravuje v areálu nejstarší české automobilky projekt velkokapacitní výroby čistého vodíku s pomocí solární elektrárny. Společnost CS-SOFT se zabývá systémem využívajícím umělou inteligenci k automatické detekci anomálií v datech softwarových aplikací. Systém se bude sám učit na datech, jež bude pozorovat během provozu. Společnost ATRAK vyvíjí softwarový systém, který bude podporovat řízení dronů v rámci letového provozu. Společnost Česká letecká servisní navrhuje projekt bezdrátové kontroly a distribuce videosignálu pro elektro-optický systém u vrtulníků Black Hawk UH-60, který usnadní modernizaci těchto strojů. Společnost ELDIS navrhuje instalovat do svých primárních radarů novou funkci, identifikaci a sledování bezpilotních průzkumných prostředků odděleně od pilotovaných letounů. Společnost RETIA vyvíjí bojový vozidlový informační systém, který je základním nástrojem pro řízení boje a slouží jednotkám pro podporu bojové činnosti. |
