Rusku se od počátku invaze na Ukrajinu nepodařilo najít způsob, jak některé protiruské sankce ze strany západních zemí obejít. Během neděle vypršela Rusku potřebná lhůta na zaplacení zhruba sta milionů dolarů úroků (v přepočtu přibližně 2,3 miliardy korun) ze zahraničních dluhopisů. Rusko však bankrot odmítá a vrcholní představitelé tohoto státu tvrdí, že jde o frašku.
Úroky, které mělo zaplatit, držitelům dluhopisů Rusko odeslalo, oznámil v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Pokud peníze nedorazily, jsou podle něj na vině sankce, které na Rusko uvalily západní země, dodal. Peníze, které Moskva odeslala, ale kvůli sankcím uvaleným na Rusko za jeho únorovou invazi na Ukrajinu, neprošly přes mezinárodní vypořádací centrum Euroclear v Belgii.
Americké ministerstvo financí během května znemožnilo americkým držitelům ruských dluhopisů přijímat ruské platby, neboť nedošlo k prodloužení potřebné licence, která takový platební styk umožňovala realizovat.
Ruská platební neschopnost je však do značné míry především zatím symbolická, protože si v současnosti kvůli uvaleným sankcím ani nemůže půjčovat peněžní prostředky na mezinárodních globálních trzích. Díky bohatým příjmům z exportu ropy a plynu to zároveň nyní ani nepotřebuje, přesto však platební neschopnost může Rusku do budoucna navýšit jeho výpůjční náklady ze vzatých půjček.
Pozornost se v tomto ohledu nyní přesouvá na investory. Ti mají nyní tři roky na to, aby se o své dlužné peníze přihlásily. Jinak se jejich nárok zneplatní „Většina držitelů dluhopisů bude vyčkávat,“ řekl Takahide Kiuchi, který je ekonomem z Nomura Research Institute v japonském Tokiu.
Agentura Bloomberg upozornila, že vzhledem k významné roli amerických bank v globálním finančním systému se tím Rusku ztížilo splácení vzatých půjček i u jiných institucí po celém světě. Podobné restrikce platí i v případě Evropské unie.
„Půjde o jeden z přelomových případů nesplnění závazku v historii. Rusko totiž bylo k platební neschopnosti donuceno ze strany jiné vlády,“ uvedl pro agenturu Bloomberg Hassan Malik, který je analytikem ve společnosti Loomis Sayles & Company LP.
Hrozba panuje už od února
Rusko čelí hrozbě platební neschopnosti od doby, kdy západní země proti němu zavedly rozsáhlé sankce kvůli invazi na Ukrajinu koncem února. Země byla téměř odříznuta od globálního finančního systému a zhruba polovina zahraničních rezerv byla zmrazena.
Ratingové agentury nahlížely dříve na Rusko jako na stát, do kterého je možné investovat. Od počátku války na Ukrajině ale přestaly Rusko hodnotit. Rusko má mít podle dostupných informací v oběhu mezinárodní dluhopisy v objemu asi 40 miliard dolarů a zhruba polovinu z nich mají držet investoři ze zahraničí.
Ruské ministerstvo financí opakovaně dalo najevo, že plánuje jakékoliv vyhlášení platební neschopnosti zpochybnit. Celkově má do konce roku 2022 Rusko vrátit asi jednu miliardu amerických dolarů, což je v přepočtu zhruba 25 miliard korun.
„Každý, kdo rozumí tomu, co se děje, ví, že to v žádném případě není bankrot,“ řekl pro Bloomberg ruský ministr financí Anton Siluanov.
Celá otázka ruské platební neschopnosti bude mít pravděpodobně soudní dohru. Přesto už ale třeba výbor Mezinárodního sdružení pro swapy a deriváty dospěl k závěru, že se Rusku nepodařilo splnit závazky vůči svým věřitelům.
Podle představitelů tohoto výboru došlo ke vzniku úvěrové události, která umožňuje nárokovat proplacení pojistek dluhopisů proti platební neschopnosti. V organizaci zasedají přední světové banky, jako je kupříkladu Deutsche Bank, Bank Of America nebo JPMorgan.
V návaznosti na poslední události zahájila ruská měna tento týden mírným poklesem, který ale později smazala a začala růst. Vůči dolaru se tak dál drží blízko nejvyšších hodnot za sedm let.
Hlavní události s ohledem na ruský dluh v uplynulém století1918: Těsně před bolševickou revolucí v roce 1917 bylo carské Rusko největším mezinárodním dlužníkem na světě, protože si hodně půjčovalo na financování industrializace a železnic a po vypuknutí první světové války i na modernizaci armády. Po říjnové revoluci v roce 1917, kdy se k moci dostali bolševici v čele s Vladimirem Iljičem Leninem, nastal totální rozvrat hospodářství a 1. ledna 1918 Lenin anuloval všechny státní půjčky, jak zahraniční tak vnitřní, a Rusko oznámilo, že dluhy platit nebude. Nejvíce na to doplatila Francie a Británie, které utrpěly ohromné ztráty. Podle amerického historika a analytika dosahoval tehdejší zahraniční dluh Ruska v dnešních cenách 500 miliard dolarů. Trvalo až do poloviny 80. let, než Moskva část tohoto dluhu uznala. 1991: V roce 1991, kdy se rozpadl Sovětský svaz, se k dluhům po zaniklém impériu přihlásilo Rusko. Bývalý náměstek ministra financí Andrej Vavilov uvedl, že Ruská federace držela na konci roku 1992 dluhy ze sovětské éry kolem 105 miliard dolarů. Následovalo dlouhé jednání s takzvaným Pařížským klubem věřitelů. Své dluhy u Pařížského klubu věřitelů Rusko nakonec zaplatilo z příjmů z prodeje surovin. Poslední splátku dluhů pocházejících ještě z dob sovětské éry ve výši 22,5 miliardy dolarů Rusko uhradilo v roce 2006. Pařížský klub již předtím souhlasil s přijetím ruského návrhu splatit 51,4 procenta tohoto dluhu v nominální hodnotě a zbývající část s příplatkem zhruba 4,8 procenta, tedy asi jedné miliardy dolarů. Díky poslední splátce dluhu z dob sovětské éry se celkové zahraniční zadlužení Ruska snížilo asi o třetinu, protože před touto splátkou zahraniční dluh činil zhruba 70 miliard dolarů. 1998: Ruská vláda a centrální banka v srpnu 1998 oznámily změnu politiky směnného kurzu rublu, spočívající ve výrazném uvolnění kurzu rublu a vzdání se tlaků na jeho devalvaci. Součástí protikrizových opatření bylo i 90denní moratorium na splácení zahraničního dluhu, čímž se Rusko dostalo do finanční krize. Země zmrazila splátky krátkodobých rublových dluhopisů známých pod zkratkami GKO a OFZ. Hodnota těchto dluhopisů činila před srpnovým kolapsem až 40 miliard dolarů a téměř polovinu tohoto dluhu drželi zahraniční věřitelé. Zahraniční dluh, který se v roce 1995 pohyboval kolem 50 procent hrubého domácího produktu (HDP), se do roku 1998 zvýšil na 77 procent. Otřesy prohloubila také asijská krize, pokles cen ropy na světových trzích a klesající důvěra zahraničních investorů. Kurz rublu vůči dolaru klesl z původních přibližně 7:1 až na 20:1 na začátku září. Krize vedla až k demisi vlády. V chaosu se Rusko potácelo také při měnové krizi v roce 2008, kdy pád rublu vedl k uzavírání bank a ke ztrátě úspor obyvatelstva. 2022: V rámci sankcí uvalených na Rusko za jeho útok na Ukrajinu z 24. února byly zmrazeny rezervy, které drží ruská centrální banka u finančních institucí ve Spojených státech. Washington pak začátkem dubna znemožnil ruské vládě uhradit splátky dluhopisů z rezerv u amerických bank a ruská vláda musela uhradit závazky plynoucí z jejích dolarových dluhopisů v rublech. V reakci na to ruské ministerstvo financí uvedlo, že dluhy denominované v dolarech bude splácet v rublech a nabídne „možnost následné konverze do původní měny“. Rusko označuje případnou platební neschopnost za umělou, protože peníze na splácení svých dluhů má, ale sankce zmrazily jeho devizové rezervy držené v zahraničí. „Peníze jsou a je také připravenost platit,“ řekl v květnu ruský ministr financí Anton Siluanov, a dodal: „Tato situace, uměle vytvořená nepřátelskou zemí, nebude mít na kvalitu života Rusů žádný vliv.“ Rusko dluží asi 40 miliard dolarů v zahraničních dluhopisech, z toho asi polovinu cizincům. Před začátkem války mělo Rusko asi 640 miliard dolarů v devizových a zlatých rezervách, z nichž velkou část drželo v zahraničí. Ta je nyní zmrazena. |
