„V letech 2008 až 2022 bylo celkem 274 000 osob, kde bylo povoleno oddlužení. U 138 tisíc už je splněno, dalších 110 000 běží. Celkem bylo vybráno bezmála 80 miliard, a to nejen díky zodpovědnému přístupu dlužníků, ale také díky práci insolvenčního soudu a správců,“ uvedl náměstek ministra spravedlnosti Antonín Stanislav.
Ministerstvo spravedlnosti aktuálně dokončuje přípravu novely insolvenčního zákona, která by měla oddlužení zkrátit na tři roky. Podle kritiků ale toto povede k menší návratnosti pohledávek. Věřitelé pak mohou mít menší ochotu půjčovat.
Od roku 2018 mohou živnostníci postupně vstupovat do insolvencí
Živnostníků v insolvenčním řízení je aktuálně v Česku 881, firem 2681, reorganizací je jen 37. Situace je podle Veselé velmi dobrá. V konkurzu je tak 0,08 procenta živnostníků, firem půl procenta. Počty tak jsou na podobné úrovni jako loni, neliší se ani odvětvová struktura těch, kteří se dostávají do insolvencí. Vypadá to tedy jako za normální situace.
„Česká ekonomika je z tohoto pohledu v dobré kondici,“ říká Ladislav Minčič, ředitel Odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR. Když odmyslíme aktuální potíže s inflací či energiemi, tak se ukazuje, že za posledních dvanáct, třináct let se naše ekonomika kvalitativně zlepšovala a odolnost českých firem a podnikatelů ustát problémy se výrazně zvyšuje. Důležité je, že problematika úpadku je jevem okrajovým. Dosavadní vývoj ukazuje, že podnikání v ČR dává smysl, poskytuje dobrou obživu.“
Předseda představenstva České advokátní komory Robert Němec upozornil, že data, která máme, zatím nereflektují aktuální situaci. „Pokud úroky rostou, do nákladů podnikání se to projeví rychle. V důsledku rostoucích sazeb může řada podnikatelů zjistit, že to celé přestává ekonomicky fungovat,“ uvedl.
Češi mají nejlepší platební morálku
V letošním roce bylo podaných 8035 insolvenčních návrhů na fyzické osoby, loni o tisíc víc. „Není to odraz ekonomické situace, ale lidé, kteří jsou zadlužení, vědí, že se připravuje nová právní úprava, a když se schválí, mohou se oddlužit už za tři roky místo současných pěti, a proto zatím váhají. Loni bylo 12 630 povolených oddlužení, letos asi o dva tisíce méně,“ říká Veselá.
K 28. červnu je v procesu oddlužení 78 445 fyzických osob, přes 31 tisíc živnostníků. Zasažených osob oddlužením je 1,27 procenta. Jen devět procent dlužníků, kterým bylo povoleno oddlužení, nezvládlo splácet.
Věková struktura ukazuje, že největší procento dlužníků tvoří lidé mezi 30. a 44. rokem, mladých je poměrně málo a nejméně je seniorů. Důvodem, proč jsou lidé zadluženi přitom není, že neměli na jídlo a základní potřeby nebo že je k tomu dohnali věřitelé. „Hlavním důvodem bylo, že to u nás byla nová věc. Řada lidí to tak zkusila. Půjčili si a pak nebyli schopni to splácet,“ vysvětluje Veselá a dodává, že ve schopnosti splácet jsou ale dle dat Eurostatu Češi na prvním místě. Mají tak nejlepší skóre plnění svých závazků.
Šmejkal upozornil, že Češi sice jsou nejlepší v platební morálce, ale vděčí za to i nízké nezaměstnanosti tedy zaměstnavatelům. „Dokud lidé mají práci, mohou splácet,“ říká.
Do oddlužení vstupuje více mužů. U seniorů se tvrdí, že nejsou schopni splácet, splatí přitom téměř polovinu svých závazků, uvedla během debaty Veselá. Ta dále upozornila, že do dluhových problémů se zatím lidé nedostávají kvůli dnešní situaci. „Vnímají ji, ale cesta k dluhům je delší. Lidé se budou hodně snažit své závazky zaplatit a bude také záležet, jak je podpoří stát.“
Důležité je, aby lidé a podniky zachovali klid
„Myslíme si, že vývoj insolvencí může ještě ovlivnit energetická závislost na dodavatelích plynu a ropy, s tím nic případně neuděláme. Druhým vlivem je ale chování spotřebitelů a podniků. Když se podíváte do tisku, tak na první stránce je vždy nějaký strašidelný titulek. Běžní občané jsou těmito zprávami vyděšeni. Panika a chování spotřebitelů i podniků velmi ovlivní ekonomiku. Apeluji, abychom zveličováním některých jevů, nezvyšovali očekávání,“ říká Veselá a upozorňuje, že nyní vzrostl význam vládních opatření. „Dobře cílená totiž mohou velmi pomoci a zabrání tomu, abychom se dostali do větší krize nebo recese.“
„Data ukazují, že po momentu krize, přichází období, kdy se teprve do insolvencí lidé dostanou. Naše ekonomika má spousty ochranných opatření, a proto se situace v insolvencích projeví až o pár let později. Teoreticky by k většímu nárůstu mohlo docházet až v roce 2024 nebo 2025,“ vysvětluje Veselá.
Před branou oddlužení podle ní v současnosti stojí ti, kteří mají dlouhodobé dluhy. Zde je ale informační bariéra. Údaje o lidech v exekucích jsou nedostatečné. Centrální evidence uvádí zhruba 700 tisíc dlužníků, ale jsou tam zahrnuti i ti v oddlužení. Do oddlužení by tak ještě mohlo vstoupit asi půl milionu lidí. 63 procent jsou muži, dluží průměrně 1,2 milionu, pracují v šedé ekonomice a mají patnáct věřitelů.
Ohroženi jsou hlavně senioři, invalidé, samoživitelé. 85 procent dlužníků jsou ale lidé v produktivním věku, kteří mohou vydělávat. „Měli bychom proto dlužníky rozlišit. Slabým pomoci se snadným oddlužením, těm dalším to ale nastavit férově,“ upozornila Veselá.
Němec také doplnil, že je třeba brát v potaz i důvod vzniku dluhů. „U zdražování energetiky je v tom dlužník nevinně. To je třeba vzít v úvahu.“ Doplnil také, že není nástroj, jak dlužníka, které má mnoho věřitelů, převést do insolvence.
Minčič dále varoval před možným růstem nezaměstnanosti. „Krize ještě potrvá několik let, může se proto stát, že v tomhle prostředí bude míra nezaměstnanosti jiná, než na kterou jsme zvyklí. Do období krize tu byla shoda, že je firmám třeba pomoci. Nyní ale taková ochota ze strany státu nebude. Projít oddlužením může být snazší, ale ne, když nemáte práci. Čekají nás situace, které v oblasti úpadkové práva budou vyžadovat řadu dat.“
Jak bude situace v oblasti dluhů dále vypadat podle Šmejkala závisí na externích vlivech, „pokud se nestane v zahraničí nic zásadního, situace se zvládnout dá, nástroje máme. Měli bychom ale zjistit, jak namotivovat toho půl milionu lidí, kteří jsou v exekucích k tomu, aby šli do insolvence,“ dodal.
