Energetická krize vyvolaná ruským vpádem na Ukrajinu tak může mít dohru v podobě prodloužení těžby černého uhlí na Karvinsku. „Prodloužení těžby v roce 2023 navíc nevyžaduje žádná zvláštní povolení. O případném pokračování těžby v dole ČSM až do roku 2025 chceme rozhodnout nejpozději v první polovině příštího roku,“ řekl předseda představenstva OKD Roman Sikora. Následně dodal, že bude stačit, když se rozhodne v závěru příštího roku.
Podle ministra financí Zbyňka Stanjury tak bude uhlí z Karvinska k dispozici minimálně následující dvě topné sezony.
Bývalý ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) uvedl, že takovému rozhodnutí o prodloužení těžby by měly předcházet analýzy, vyhodnocení pravděpodobného vývoje ceny uhlí i možných investic. Zkritizoval také to, že se od ustavení nové vlády nesešla Uhelná komise, která vznikla za předchozí vlády ANO a ČSSD.
Havlíček také nepovažuje za vhodné, že se těžba prodlužuje vždy o krátký časový interval. Zaměstnanci podle něj už například počítali s předchozími termíny konce těžby.
Analýza by podle něj měla obsahovat informace, jak se bude pravděpodobně vyvíjet cena uhlí, jaké budou investice spojené s pokračováním těžby či zda se bude dále těžit pouze v Dole ČSM. „Nebo jestli by se ještě mohl otevřít Darkov, což by připadalo v úvahu, byť za určité investice,“ doplnil. To už ale podle čtvrtečního prohlášení Sikory není ani možné.
Podle Stanjury vedení OKD analýzu dalšího možného prodloužení těžby zpracovávalo. Ta nyní ukázala, že prodloužení těžby je možné, což je podpořené i oponentními posudky.
Těžba do roku 2025 je reálná, myslí si moravskoslezský hejtman
Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák ale prodloužení těžby, která podle původních plánů měla skončit už letos, uvítal. „Myslím, že to je jediné možné řešení. Budeme čelit problémům s dodávkami tepla domácnostem napojeným na centrální rozvod tepla. Ty jsou nyní závislé na teplárnách spalující uhlí,“ řekl Vondrák.
Dodal, že takových domácností je v kraji na 300.000. Sám o prodloužení termínu mluvil opakovaně. „Myslím, že je reálný rok 2025. S ohledem na to, co se děje a jaké jsou ceny energií, bude rozumné využít ještě zbytky nevytěženého uhlí. Nevíme jaké budou ceny za plyn a zda vůbec bude,“ řekl.
OKD chystá na Karvinsku další poruby. Jak dlouho bude těžit, není jisté |
Představenstvo firmy schválilo na jaře protažení těžby až do roku 2023. O dalším postupu se má rozhodnout na základě analýzy, kterou mělo připravit představenstvo OKD ve spolupráci s dozorčí radou.
Firma má podle ministerstva uzavřené smlouvy na energetické uhlí do poloviny příštího roku. Případné prodloužení až do roku 2025 by mohlo být možné pokud by zůstaly dostatečně vysoké ceny uhlí na světových trzích, které by udržely OKD v zisku, musela by být také vysoká poptávka tuzemských zákazníků, řekl Stanjura.
V EU se černé uhlí těží už jen v Polsku a ČR
Společnost má 19 aktivních porubů, v příštím roce vyprodukuje 1,3 milionu tun černého uhlí.
Produkce černého uhlí v EU od roku 1990 téměř nepřetržitě klesá. V roce 2021 činila podle Eurostatu 57 milionů tun, což bylo o 79 procent méně než v roce 1990. Snižuje se i podíl produkce uhlí v zemích EU na domácí spotřebě. V roce 2020 bylo 39 procent domácí spotřeby pokryto produkcí z EU ve srovnání se 71 procenty v roce 1990.
Zpět k uhlí. Kromě Německa o něm přemýšlí i Itálie, Rakousko a Nizozemsko |
Rapidně také klesl počet zemí těžících černé uhlí. V roce 1990 se černé uhlí těžilo v 13 zemích EU, nyní se těží jen v Polsku a České republice, kde je jediným producentem černého uhlí společnost OKD.
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela ze STAN minulý týden uvedl, že vládou schválená novela energetického zákona umožní vyhlášení takzvaného předcházení stavu nouze v teplárenství. Umožní tak ponechat krátkodobě v provozu uhelné elektrárny, které by se jinak kvůli emisím musely odstavovat. Stát tak chce zajistit dodávky tepla i v případě, že dojdou zásoby plynu.
