Mění se pohled společnosti na alternativní tabákové produkty?
Zlepšuje se, ale mohlo by to být lepší. Hlavní problém je s kvalitou informací, které má veřejnost k dispozici. Aby měly nikotinové sáčky nebo třeba zahřívaný tabák šanci na úspěch, je zásadní, aby si lidé uměli správně vyhodnotit míru rizika, která je s nimi spojená. Jenže to se nyní neděje – a to především kvůli komunitě, která se snaží kontrolovat dostupnost tabáku a jeho výrobků (TCC) a která chce vytvořit takové společenské vnímání těchto produktů, které zapadá do jejich agendy.
Co máte přesně na mysli?
Ilustruju vám ten problém na konkrétním příkladu. Pravidelně pořádáme průzkumy, jak lidé vnímají alternativní výrobky. Před několika lety jsme zorganizovali v Řecku velké dotazníkové šetření, které mělo zjistit, co si lidé myslí o elektronických cigaretách. V jedné z otázek jsme po respondentech chtěli, aby porovnali škodlivost a rizika kouření elektronických cigaret a těch běžných. A výsledky byly tristní.
Pouze pět procent respondentů totiž odpovědělo správně, tedy že rizika kouření e-cigaret jsou významně nižší – což je dnes platný vědecký konsenzus – než u běžných cigaret. Možná ještě více zarážející bylo, že podíl správných odpovědí u kuřáků byl stejný, jako u celé populace, tedy také asi pět procent. U této skupiny přitom pokřivené vnímání znamená menší motivaci k tomu, aby si tyto produkty vyzkoušeli, což by ve finále mělo pozitivní dopad na jejich zdraví.
Čtyřicet procent kuřáků si myslelo, že kouření elektronických cigaret je stejně škodlivé jako cigaret běžných.
Proč lidé nerozlišují mezi cigaretami a jinými tabákovými produkty?
Je to dané tím, že čerpají informace z médií, která je zase přebírají především od TCC komunity, která se snaží bránit tomu, aby lidé tabák a tabákové produkty užívali. A tato komunita před alternativními produkty varuje a šíří při tom misinformace, které mají dopad na veřejné zdraví. Výsledkem je, že si pouze menšina kuřáků uvědomuje, že alternativní produkty jsou pro jejich zdraví několikanásobně méně škodlivé než běžné cigarety.
Přitom nižší škodlivost je pro kuřáky tím hlavním důvodem, proč na alternativní produkty přecházejí. Takže pokud mají špatné informace, ani se nezamyslí nad tím, že by mohli vyměnit cigarety za tyto produkty a omezit negativní dopad na své zdraví.
Má tedy tabákový průmysl lépe informovat?
Upřímně, mě tabákový průmysl vůbec nezajímá. Jistě, nejspíš by to mohl komunikovat lépe, nicméně si s sebou nese stigma z minulosti, kdy byl démonizován za to, že vyráběl a prodával cigarety, které se ukázaly pro kuřáky smrtící. Takže rozumím tomu, že směrem k tabákovému průmyslu nepanuje od veřejnosti příliš velká důvěra.
Podstatné je to, že společnost má právo na přístup k pravdivým informacím a že nedává smysl, abychom nadále démonizovali produkty, které nijak démonické nejsou. A to jenom proto, že TCC komunita nechce, aby je lidé užívali. Nikdy jsem si nemyslel, že když zdravotnické autority budou lhát populaci, tak že to bude mít vliv na veřejné zdraví, nicméně dostali jsme se do velmi riskantní situace, která může mít potenciálně vážné důsledky. Ty vidíme už dnes v tom, jak jsou kuřáci demotivováni, aby alternativní produkty vyzkoušeli.
To mi nepřijde. Zaznamenal jsem dost kampaní na různé alternativní nikotinové zdroje...
Mám příklad z první ruky – jeden můj rodinný příslušník vyměnil kouření za vapování. Jenže když po několika měsících zapnul televizi, slyšel tam nějakého profesora mluvit o tom, že nikotin obsažený v liquidu je mnohem škodlivější, než nikotin, který je v cigaretách. A co asi tak udělal? Pochopitelně: běžel si koupit běžné cigarety. A i když si pak uvědomil, že je to hloupost, trvalo mu devět měsíců, než cigarety znovu dokázal přestat kouřit.
Přitom ten profesor se choval tak, jako by neměl žádnou odpovědnost za zničené zdraví lidí. Jen přišel do televize, řekl, co měl na srdci a k tomu si připsal morální bonus za to, že mluvil v údajném zájmu ochrany veřejného zdraví. Přitom jen říkal hlouposti, které ani nezařadil do kontextu, protože porovnávat oba produkty jen optikou nikotinu je naprostý nesmysl. A právě takové případy jsou zdrojem dezinformací, které se dostávají do veřejného prostoru. Aby se situace zlepšila, je třeba identifikovat zdroje těchto problémů – a bohužel, v tomto případě je jimi vědecká komunita, která se snaží o omezení a kontrolu tabákových výrobků a která k tomu využívá média.
Lidský mozek je totiž přirozeně naprogramovaný způsobem, aby se vyhýbal rizikovým a obecně problémovým situacím. Je tak velmi jednoduché někoho přesvědčit, že je nějaký produkt škodlivý a pokud takto někoho přesvědčíte, je velmi obtížné jeho postoj změnit.
Jaký máte pohled na regulace, které se na tyto výrobky nyní vztahují?
Obecně vzato, jednou z taktik TCC je kromě šíření dezinformací i snaha o regulaci šíření tabákových alternativ, která by vedla ke snížení jejich dostupnosti. Přitom pokud se podíváme například na nikotinové sáčky, tak se v zásadě jedná o ne-farmaceutickou náhradní nikotinovou terapií (NRT). A u té víme, že je poměrně bezpečná – ne zcela neškodná, ale rizika jsou relativně malá, zejména pokud je porovnáme s kouřením běžných cigaret. Proto nerozumím tomu, proč musejí být tak velké regulatorní požadavky u produktů, jako jsou nikotinové sáčky – u kterých nedochází ke spalování ani zahřívání a které často už ani neobsahují samotný tabák, ale jen nikotin a celulózu.
Problém je i v tom, že závazná definice „tabákového produktu“ je ve Spojených státech taková, že se jedná o cokoliv, co obsahuje alespoň jednu z látek obsažených v tabáku. Přitom takový pohled je nesmyslný. Podobně můžete argumentovat, že tím, že biopaliva jsou zemědělským produktem, tak by se měly prodávat v potravinách. Z pohledu vědy to nedává to žádný smysl.
Z pohledu byznysu ale možná ano...
Tahle logika je využívána k jedinému účelu, totiž zamezit tabákovému průmyslu, aby skrze nějaké triky obcházel současně nastavenou regulaci a představoval pod radarem regulátorů nové, škodlivé produkty. Ta myšlenka je možná legitimní, nicméně pro současné produkty by takový přístup rozhodně platit neměl, přitom i ony jsou z definice tabákovými výrobky, a to třeba navzdory tomu, že už ani neobsahují žádný tabák.
Není to žádná náhoda. TCC chce omezit přístup k těmto produktům a využívá při tom terminologii jako výmluvu, aby zaváděla restrikce. A současné prostředí jim umožňuje říct, že všechny tabákové produkty jsou škodlivé a proto je zregulují, aniž by brali do úvahy proporci rizika u každého z těchto produktů. Přitom právě míra rizika je ve chvíli, kdy připravujete nějakou regulaci, zcela zásadní. V naší společnosti regulujeme úplně vše především podle toho, jaké riziko daná věc představuje. Méně rizikový produkt znamená i méně restrikcí. A naopak. To je běžný selský rozum.
Zmínil jste podobnost nikotinových sáčků s náhradní nikotinovou terapií. Znamená to, že se farmaceutický a tabákový průmysl přibližují?
Pochopitelně, oba cílí na podobnou cílovou skupinu, a když dostanete na trh nový spotřebitelský produkt, tak nutně soupeříte s ostatními spotřebitelskými produkty. Jako vědce, který se zabývá veřejným zdravím, mě ale ani tolik nezajímá soutěž mezi farmaceutickým a tabákovým průmyslem, ale to, zda má spotřebitel možnost volby, když si vybírá nikotinový produkt – a jaké má o těchto produktech informace. A současný stav má k ideálu zatím daleko.
I kdyby se totiž uživatelé dostali ke správným a spolehlivým informacím, narazí následně na regulatorní překážky. A TCC jim v tomto ohledu bude házet klacky pod nohy. Názor TCC, kterému nerozumím, totiž tvrdí, že musíme tyto produkty udělat co nejhorší. Že musí chutnat hrozně, neobsahovat dostatek účinných látek, mít špatnou uživatelskou zkušenost. Jenže takový přístup nedává žádný smysl. Kuřáci chtějí užívat produkty, které mají rádi, proč by je ostatně jinak užívali? Proto bychom měli udělat něco, co je pro kuřáky zajímavé a přívětivé – je to jediná možnost, jak tyto produkty vymění za cigarety.
V Česku vzniká nová vyhláška k nikotinovým sáčkům. Je to cesta správným směrem?
Jedním z důvodů, proč se nikotinová terapie (NRT) nikdy pořádně neuchytila a nefungovala, bylo, že neobsahovala dostatečně vysoké úrovně nikotinu. Farmaceutické společnosti zkrátka nechtěly vytvářet produkty, které by simulovaly doručování nikotinu podobně, jako cigareta. Výsledkem bylo, že kuřáci tyto produkty neměli rádi. Ano, jistě, občas je vyzkoušeli, ale díky NRT jich se svým zlozvykem skončilo jen malé procento.
Nyní chtějí regulátoři svou chybu opakovat. Plánují, že alternativní produkty mají být pro kuřáky nezajímavé, například tím, že opět omezí povolené množství nikotinu. Přitom jediné, čeho tím dosáhnou, je to, že budou kompromitovat efektivitu těchto produktů a přinesou vyšší náklady pro uživatele.
Změní jen to, že lidé budou užívat více těchto sáčků. To je vše. Viděli jsme to už u e-cigaret, kde bylo uměle nízko zastupováno množství nikotinu na litr liquidu a lidé zkrátka e-cigarety kouřili o to více. Pokud potřebujete dostat do těla více nikotinu, jedinou možností je přijímat více liquidu. Jenže to dále zvyšovalo rizika, protože v liquidu není jen nikotin, ale i další látky. Ve finále tak rozhodnutí regulátorů vyústilo ve vyšší rizika pro uživatele – a na to jsou dokonce odborné studie.
Takže lidé budou akorát užívat více sáčků...
Pevně tak doufám, že regulátoři nebudou opakovat stejnou chybu s nikotinovými sáčky. Když nastavíte limit nikotinu příliš nízko, dosáhnete jen toho, že lidé budou sáčky konzumovat o to více. A to bez jakéhokoliv dobrého důvodu, jen z přesvědčení regulátorů, kteří si myslí, že tím omezí závislost lidí.
Je to typický příklad, kdy regulátoři uplatňují princip, o kterém si myslíte, že lidem pomáhá, ale ve skutečnosti je tomu naopak. Dělo se to v minulosti, děje se to nyní a je to stále stejně zbytečné. A stále to vychází z fanatické opozice proti tabáku, byť se to nyní zaměřuje i na nikotinové produkty. Bylo by tak dobré alespoň upravit terminologii. Ta diskuse už totiž není o tabáku. Je o nikotinu.
A pokud se bavíme o rizicích nikotinových produktů, měli bychom je porovnávat se zlepšením, kterého tyto produkty dosáhnou vzhledem k aktuální situaci běžného kuřáka, který na ně přejde. Každý den vidím kuřáky, kteří se obávají rizik z vapování nebo užívání nikotinových sáčků, ale kteří zároveň vytáhnou krabičku cigaret a ani se nezamyslí nad riziky, kterým se aktuálně vystavují. To je absurdní.
Nejde jen o kuřáky...
Přesně tak, i někteří stakeholdeři i ve vědecké komunitě si myslí, že takový přístup je správný a chovají se, jakoby věděli, co je pro lidstvo nejlepší. Bohužel, mají možnosti a způsoby, jak vás o své pravdě přesvědčit. Problém je v tom, že i když tak na jedné straně údajně chráníte lidstvo před jedním typem rizika ze strany nikotinových produktů, na straně druhé to znamená, že udržujete ve hře stále vysoká rizika pramenící z kouření. A uvědomte si, že na světě máme miliardu kuřáků.
Tabáková komunita se chová, jako bychom na světě eliminovali veškeré kouření a měli chránit lidstvo jen před nikotinovými produkty. Jenže taková představa je fikce. To není reálné. A my se nebavíme o tom, že nikotinové a alternativní produkty cílí na celou populaci, ale jen na kuřáky, kterým nabízejí možnost přijmout rizika na základě své informované volby.
Tak tomu v minulosti nebylo. Lidé dostávali mylné informace ohledně rizik spojených s kouřením. Ale dnes? Množství informací, které máme k dispozici, je oproti době před padesáti lety úplně někde jinde. Kdo chce, má nyní k informacím přístup; problémem je dnes spíš zmatení lidí, kteří jsou zavaleni informacemi, které nejsou konzistentní ani s vědeckým poznáním, ani se selským rozumem. A to je pochopitelně problém.
Co byste vzkázal regulátorům?
Stačí zapojit mozek. Až regulátoři pochopí, že alternativní produkty, jako jsou nikotinové sáčky, mají jako náhrada za kouření klasických cigaret pozitivní aspekty pro veřejné zdraví, tak jediná věc, kterou musí udělat, je vytvořit regulaci, která je proporcionální daným rizikům. Tedy aby tyto produkty měly výhodu oproti běžným hořícím tabákovým produktům, jak z pohledu ceny, tak dostupnosti, a přístupnosti. Na tom není nic složitého.
