Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvSoučasnou vládu by exministr pochválil za jediný krok. „A to za odpuštění plateb za obnovitelné zdroje. To je to, k čemu jsme vyzývali od prosince. Nicméně platit to bude až od října, takže to bude téměř s ročním zpožděním, ale je to určitě dobrý krok.“
Ve všem ostatním však podle Havlíčka vláda Petra Fialy zaspala. „Pomoc přichází pozdě, je nízká a z mého pohledu je poměrně komplikovaná. Doposud prakticky nikdo nedostal nic. Ani firmy, ani živnostníci.“
Vláda nedala nic firmám ani rodinám
„Vzpomeňte si, jak nás tato vláda, tedy bývalá opozice, pranýřovala v době covidu, že dáváme málo na podporu živnostníků a podnikatelů,“ vzpomíná exministr. „A co říká teď? Že jsme dávali moc. A ona zatím nedala vůbec nic ani domácnostem a rodinám, s výjimkou extrémně komplikovaného příspěvku na bydlení a teď ještě velmi pomalu se rozjíždějící sociální podpory.“
„A to už nám tu energetická krize řádí sedmým měsícem. Navíc když se podívám na to, co připravuje, což je energetický úsporný tarif, který se skutečným úsporným tarifem nemá nic společného, protože vůbec nemotivuje, aby se spořilo, tak je to nesmírně chaotické sedmiměsíční období,“ hodnotí Fialův kabinet Havlíček.
V Rozstřelu pak Havlíček připustil, že současné energetické problémy v Česku způsobila mimo jiné i významná závislost naší země na ruském plynu. Čelil následně dotazu, proč se vláda, v níž zastával post vicepremiéra, nepokusila tuto závislost omezit.
Podle něj se zásadní chyba odehrála před čtvrtstoletím během privatizace. „Tehdy došlo ke snížení české energetické bezpečnosti. Kompletně se zprivatizovala plynová infrastruktura, přeprava plynu, distribuce plynu a obchod s plynem. Ale zprivatizovaly se i rafinérie, ČEZ. A tak se o cenách rozhoduje mimo Česko, tím pádem máme malý manévrovací prostor.“
Za závislost na Rusku mohou Němci
„Ale musíme si uvědomit, že viníkem vysoké závislosti na Rusku je Německo. My neodebíráme plyn z Ruska. Obchodní a komerční subjekty jej odebírají ze západních zemí, z Německa, z Norska nebo teď i z Nizozemska. Ale vždycky k nám bude proudit zejména ruský plyn, ať už ho nakoupíme od kohokoliv,“ říká Havlíček.
Naráží tím na paradox, na který upozornil před časem v Rozstřelu proděkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze Tomáš Hlinčík. Podle něj sice Česko může nakoupit zkapalněný plyn z nizozemského LNG terminálu, ale ve skutečnosti pak obdržíme plyn, který bude na našem území v tu chvíli k dispozici, tedy pravděpodobně plyn z Ruska.
Expert: Do Česka se plyn z LNG terminálu přepraví těžko. Dostaneme ten, co bude |
Zjednodušeně řečeno, Evropu si můžeme představit jako velký zásobník plynu, kam je tato surovina dodávána z různých zdrojů a jednotlivé státy, případně distribuční společnosti, si pro potřebu dané země kupují plyn na burzách a dostanou produkt, který je v konkrétní lokalitě v daný okamžik k mání.
Karel Havlíček je zároveň skeptický v tom, že v případě vyhrocené energetické krize může Česká republika spoléhat na solidaritu ostatních států EU. „Já jsem v tomhle velmi pragmatický a nespoléhal bych na to. Co tvrdí pan ministr zahraničí Lipavský, který říká, že Německo si nedovolí nedodat nám plyn, protože by potom hrozilo, že naši výrobci nebudou dodávat do německého průmyslu, to je úsměvné. Vzpomeňme si, jak to bylo v době covidové.“
Zbrklá zelená politika
V pořadu pak exministr odpovídal na dotazy, proč bývalá vláda více nepočítala s obnovitelnými zdroji energie nebo proč se nepodílela na plynovodu z Polska, který by na naše území přivedl zkapalněný plyn z pobřeží Baltského moře. „Z tohoto projektu cukli nakonec Poláci, ne my.“
„Ale uvědomme si, že největší problém je někde jinde,“ pokračuje Havlíček. „Za extrémně vysoké ceny, které začaly stoupat už před válkou na Ukrajině, může zbrklá zelená politika, která byla a je realizována Německem. Mám na mysli odstavení jádra a odstavení uhlí. To v důsledku znamenalo snížení energetických zdrojů a tím pádem zvýšení cen, protože když se nabízí něčeho méně a poptávka zůstává stejná, ceny jdou logicky nahoru.“
Havlíček pak přiblížil, jak by podle něj měl vypadat český energetický mix. „Přenosová soustava musí být vyvážená. Obnovitelné zdroje energie, které podporuji a jsem rád, že se investuje do větrníků i fotovoltaik, se musí vyvažovat stabilními zdroji, jinak nám soustava zkolabuje.“
„A stabilní zdroje jsou dnes tři: jádro, které jsme naštěstí udrželi a prosadili na národní i evropské úrovni a může se pokračovat v Dukovanech a věřím, že i v Temelíně; poté je to uhlí, kde jsme varovali před tím, aby se s ním nekončilo v roce 2033, jak chtěla nová vláda, ale v roce 2038, což se zpětně vzhledem k současné situaci a analýzám společnosti ČEPS ukazuje jako správné stanovisko; a pak samozřejmě plyn.“
Životnost uhelných elektráren
„Říkám tím jediné. Pokud má být u nás energetika dlouhodobě opřena o jádro a obnovitelné zdroje, což je správné, tak v mezidobí, než se dobudují další jaderné zdroje a prodlouží se třeba ještě životnost těch stávajících, musíme mít další stabilní zdroj. A nemáme nic jiného než plyn nebo uhlí,“ míní Havlíček.
Nic jiného, než prodloužit těžbu uhlí, a tím i prodloužit životnost uhelných elektráren, České republice podle Karla Havlíčka nezbude. „Navíc vidíme, jaké problémy jsou s plynem. Uhelná komise stanovila jako konec využívání uhlí rok 2038. A i tehdy jsme říkali, že si dovedeme představit, že by třeba nějaká šetrnější elektrárna, třeba Ledvice, mohla ještě dojet několik dalších let.“
„Ale nová vláda přišla, podívala se ze zeleného okna a ještě před válkou suše sdělila, že to nebude rok 2038 ale 2033. Bez toho, aniž by si udělala analýzu. A dnes nakonec rok 2038 možná nakonec bude ještě prodloužen. Máme pracovat s fakty a ne ideologicky. Zelená ideologie má celou řadu rozumných myšlenek, nic proti tomu. Ale v této složité krizi dostala Evropskou unii do těžké situace,“ myslí si Havlíček.
„Uvědomte si, že v současné době stojí plyn v USA přibližně 25 eur za megawathodinu. V Austrálii je to 100 dolarů, v Japonsku 130, no a v EU kvůli zelené politice dokonce 200 dolarů,“ vypočítává exministr.
Jak by opoziční ANO pomohlo energetickou krizí ohroženým českým domácnostem? Je správné zestátnit ČEZ? Měly by se zrušit emisní povolenky? A jak se dívá na speciální daň z nadměrného zisku a na sektorovou daň? I o tom hovořil Karel Havlíček v Rozstřelu.
