Dodavatelé plynu se zavázali, že budou dodávat objednanou surovinu svým odběratelům. Kvůli zajištění dodávek ale musejí vykrývat chybějící ruský plyn nákupem z jiných zdrojů za výrazně vyšší ceny. Doposud tyto vícenáklady nesly dodavatelské společnosti, což vede k jejich ztrátám i k ohrožení jejich existence.
Německá vláda proto v souladu se zákonem o energetické bezpečnosti nařídila poplatek na zajištění plynu, který bude platný od prvního října.
Výše poplatku 2,419 centu za kilowatthodinu, tedy 24,19 eura (591 korun) za megawatthodinu, byla sice zveřejněna už v pondělí, přesto ale nemusí být konečná. Ministerstvo financí uvedlo, že poplatek může být upraven každé tři měsíce. Pokud by Rusko plně obnovilo dodávky plynu, které jsou nyní v souvislosti s válkou na Ukrajině a vzájemným sporům s Moskvou utlumené, může být poplatek snížen na nulu.
Elektřina je v Evropě rekordně drahá. V Německu se cena zdvojnásobila |
Přenesením poplatku na zákazníky chce Německo uchránit nejen dodavatele před insolvencí, ale také svůj rozpočet. Pokud by totiž dodatečné náklady dodavatelům hradila země ze státní kasy, znamenalo by to pro rozpočet značnou zátěž. Německá média rovněž poukazují na to, že tamní vláda poplatkem dává najevo, že šetřit plynem se lidem finančně vyplatí.
Šetřit plynem se vyplatí
Poplatek pro čtyřčlennou rodinu s roční spotřebou dvacet megawatthodin plynu znamená dodatečných 483,8 eura (11 800 korun). Spolková vláda uvedla, že už pracuje na novém souboru opatření, která by lidem od rostoucích cen ulevila. Ministr financí Christian Lindner před týdnem oznámil, že chce snížit daně. Na 48 milionů lidí by tak podle něj na daních ušetřilo asi deset miliard eur (244,3 miliardy korun).
Zatím není jasné, zda bude poplatek zatížen daní z přidané hodnoty. Spolková vláda již požádala Evropskou unii, aby se na poplatek daň nevztahovala, v opačném případě by ji museli zaplatit spotřebitelé. Ministerstvo financí uvedlo, že unie zatím neodpověděla.
Do Maďarska proudí více ruského plynu, dodávky vyjednal ministr v Moskvě |
Poplatek většina spotřebitelů nezačne platit od října, ale projeví se až v listopadovém či prosincovém vyúčtování.
Hlavní ekonom bankovního ústavu Commerzbank Jörg Krämer na Twitteru napsal, že poplatek by mohl zvýšit inflaci o jeden procentní bod. „Společně se zrušením devítieurového lístku a tankovací slevy se míra inflace v říjnu a listopadu zřejmě zvýší na více než devět procent,“ uvedl.
V Německu nyní od června do konce srpna platí nižší daň na pohonné hmoty a celoněmecká měsíční jízdenka na regionální a městskou dopravu za devět eur (220 korun).
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v Německu sice v červenci zpomalilo na sedm a půl procenta z červnových 7,6 procenta, nadále je ale rekordně vysoké. Inflaci zvyšují především vysoké ceny energií, které kvůli energetické nejistotě související s ruskou invazí na Ukrajinu neklesají.
