Pro definitivní povolení výstavby jezu totiž bude muset Ředitelství vodních cest (ŘVC) přesvědčit úředníky ministerstva životního prostředí, že nové lokality pro přesazení drobnokvětu a dalších chráněných rostlin jsou životaschopné.
„Máme vytipovaných několik lokalit, kde by tato společenstva mohla vzniknout. Počítáme, že se úspěšnost jejich uchycení bude vyhodnocovat pět let,“ řekl MF DNES Lubomír Fojtů, ředitel Ředitelství vodních cest, které je investorem výstavby dopravní infrastruktury na tuzemských řekách.
Podle něj už ŘVC začíná pracovat na nové dokumentaci pro získání zeleného razítka (Environmental Impact Assessment) a samotnou žádost o posouzení vlivů stavby na životní prostředí podají během příštího roku. V ideálním případě by razítko označované zkráceně jako EIA, které se nedaří získat už sedmnáct let, mohl rezort získat do roku 2025.
Na projití martyriem dalších přípravných kroků, tedy územním a stavebním řízením a soutěží na zhotovitele si rovněž nechává ŘVC po zkušenostech z obdobně velkých projektů několikaletou rezervu. Tedy k výstavbě jezu by mohlo podle ředitele přistoupit někdy v roce 2032.
Otevírá se labská cesta k moři: je třeba obejít ekology a přemístit rostliny |
Velikost flotily labských nákladních lodí se přitom neustála snižuje. Zatímco ještě v roce 2010 registrovalo ministerstvo dopravy podle dopravních ročenek přes tři sta nákladních lodí všech typů, o deset let později jich zbylo v evidenci a možná i částečně na řece 189.
Tuzemští provozovatelé totiž kvůli nestabilitě labské cesty po velkou část roku Česko opouští a flotilu najímají na zakázky na stabilnějších řekách v západní Evropě. Ale ani tam se zatím letošek nejeví jako úplně ideální.
V polovině minulého měsíce totiž kvůli dlouhotrvajícím suchům klesla hladina Rýna ve městě Kaub ve spolkové zemi Porýní – Falc pod kritickou úroveň a nákladní plavba se na horním toku řeky zastavila.
Protože Evropu ale následně zalila vlna dešťů, je už ekonomicky nejvýznamnější německá řeka opět splavná. „Trvalo to asi dva týdny, kdy bylo pro nákladní lodě technologicky nemožné úsek splouvat,“ uvedl spolumajitel Evropské vodní dopravy Lukáš Hradský.
Půjde ale zřejmě jen o krátkodobý výkyv, protože hladina Rýna od té doby opět postupně klesá, doplnil Hradský, který flotilu lodí právě kvůli nestabilitě vodní cesty v tuzemsku přesunul do Německa. Paradoxně přitom bylo během této doby Labe slušně splavné.
Vlhkost, drony a zahradničení
Uchycení drobnokvětu a dalších rostlinek už ředitelství vodních cest experimentálně zkouší na šestici uměle vytvořených ostrůvků na Labi. Pětileté pozorování, jak se jim na vytipovaných lokalitách daří, ale bude hotová věda.
Prakticky každý měsíc bude v tomto období nutné měřit vlhkost, zda úroveň zamokření lokality odpovídá původnímu prostředí založenému na častém stoupání a klesání hladiny, která svědčí pionýrským druhům rostlin.
Chráněné rostliny už splavnění Labe nebrání, čekat se může na posudek |
S návštěvami botaniků, kteří budou sčítat vybrané rostliny, se počítá minimálně jedenkrát ročně během vegetačního období a minimálně jednou za rok budou ostrovy prohlíženy drony a bude vytvořen 3D scan jejich ploch.
Důslednost, s jakou se investorská organizace snaží rostlince, která kromě dolního toku Labe v Česku kolonizovala třeba i nákladové nádraží na pražském Žižkově, vyjít vstříc, odráží skutečnost, že kromě času už stát do projektu investoval i významnou sumu z kapes daňových poplatníků.
Stohy papírů, které jsou zatím jediným hmatatelným výsledkem dvou dekád příprav plavebního stupně totiž už podle ministerstva dopravy vyšly na více než 658 milionů korun. Ve srovnání s tím se útrata zhruba 40 milionů korun za studii k projektu na propojení Dunaje, Odry a Labe a dalších přípravných prací k nedávno ukončenému projektu D.O.L. zdají jako drobné.
