Proti v současnosti zvažované podobě značení brojí čeští potravináři, ale také europoslanci, stejně jako mnozí zákonodárci. V úterý se na tom shodli na kulatém stole, kam byli pozváni zástupci všech politických stran, zaznělo na tiskové konferenci po jednání. Naopak dlouhodobě jsou pro systém zástupci českých obchodních řetězců ze Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR, ale také nadnárodní potravinářské společnosti.
Na jednání, kde europoslanci podpořili jednotu v těchto názorech, dorazili zástupci všech českých politických stran sedících v europarlamentu kromě Pirátů a SPD.
Nutri-Score označuje na přední straně obalu potraviny písmeny A až E a barvami od zelené přes žlutou až po červenou. Toto značení připomínající semafor zavedla před několika lety Francie. Používá se také v Belgii či Španělsku a jeho využití od loňského listopadu doporučilo výrobcům i Německo.
Algoritmus výpočtu systému dává body za nutričně rizikové živiny, jako jsou cukry, nasycené mastné kyseliny nebo sůl, ale také protibody za žádoucí živiny jako jsou bílkoviny, procento ovoce nebo vláknina.
Raději klíčovou dírku než Nutri-Score
Výrobci sdružení pod Potravinářskou komorou ČR argumentují, že systém nereflektuje stupeň zpracovanosti výrobku. Například lepšího hodnocení by se tak mohly dočkat právě rostlinné náhražky masa, v nichž jsou podle prezidentky komory Dany Večeřové stabilizátory, rostlinné alergeny ale například i sojová omáčka.
Systém by neměl být povinný ani podle českého ministerstva zemědělství. „Spotřebitelé rozumějí tomu, jak je nyní systém nastavený. Každá z nich je schopný vypočítat údaje, které se ho týkají, u základních nutrientů,“ řekl náměstek ministr pro potravinářskou sekci Jindřich Fialka.
Konec veganského steaku. Producenti chtějí po mléce ochranu i pro maso |
Komora by si místo povinného Nutri-Score, které podle ní démonizuje potraviny, jež dopadnou v „nelogickém“ systému hůře, přála systém podobný hodnocení v severských zemích. Ve Švédsku se podle Pivoňky používá logo klíčové dírky (Keyhole) na potravinách splňujících určitá výživová kritéria, do nichž se počítá i stupeň zpracovaní potraviny, ale už nehovoří negativně například o nutriční hodnotě.
Kromě Nutri-Score by měla Evropská komise také představit nové návrhy ohledně označování rostlinných alternativ k masu, ale také modifikaci data minimální trvanlivosti, kvůli němuž lidé často vyhazují ještě nezkažené potraviny.