Projekt vznikl ve spolupráci provozovatelů plynárenské přenosové soustavy v Polsku, firmy Gaz-System, a v Dánsku, firmy Energinet. Propojuje dánskou a polskou přepravní soustavu a zvyšuje diverzifikaci dodávek plynu ve středovýchodní Evropě a pobaltských státech. Zhruba 80 procent jeho kapacity si už rezervoval polský plynárenský gigant PGNiG.
Plynovod je od roku 2013 projektem společného zájmu EU a získal z unie finanční prostředky v objemu více než 267 milionů eur (6,6 miliardy korun). Dokončení potrubí představuje důležitý krok ke snížení závislosti unie na dovozu plynu z Ruska, posílení vnitřních plynárenských sítí a zvýšení diverzifikace a bezpečnosti dodávek plynu v regionu.
„Baltic Pipe je klíčovým projektem pro bezpečnost dodávek v regionu. Jde o výsledek snahy Evropské unie ohledně diverzifikace zdrojů plynu. Plynovod bude hrát důležitou roli při zmírňování současné energetické krize a já bych proto ráda poblahopřála polské a dánské vládě i provozovatelům přepravních soustav k realizaci,“ okomentovala projekt eurokomisařka pro energetiku Kadri Simsonová.
Útok potápěčů? Ponorky? Po potížích obou Nord Streamů přibývá spekulací |
Práce na potrubí byly v minulosti dlouhé měsíce zastaveny. Znovu se rozeběhly až poté, co Rusko v únoru vtrhlo na Ukrajinu. Dánské úřady projekt v květnu roku 2021 pozastavily, protože se bály že plynovod naruší vzácné populace dánských netopýrů a myší.
Na plnou kapacitu deseti miliard kubíků ročně by se Baltic Pipe měl rozeběhnout už počátkem ledna příštího roku. Náklady na projekt se odhadují na 1,6 až 2,1 miliard eur, což je v přepočtu zhruba 40 až 52 miliard korun.
