Vláda podle Kupky dělá konkrétní opatření, aby lidem s cenami energií pomohla. Stanovení cenového stropu je jedním z nich. Pro domácnosti, kterým stanovení maximálních cen nebude stačit, je podle Kupky připraven například příspěvek na bydlení.
„Čelíme větší krizi. Je to bohužel odpovědnost předchozích vlád a ani vy jste s tím neudělali nic lepšího, posílili závislost,“ obvinil Kupka bývalého ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO).
Podle Havlíčka jsou připravená opatření špatná. Nahrávají firmám, které vyrábějí a zároveň prodávají elektřinu. Vláda podle něj měla stanovit maximální výrobní ceny energií, a omezit tak cenu přímo u výrobců, nikoliv až při jejím prodeji přes obchodníky. „Pane ministře, tímto modelem, že jste nešli přes ceny výrobců, jste bohužel nuceni k tomu, že strop je příliš vysoko,“ prohlásil Havlíček.
Jak číst fakturu za elektřinu? Vyznejte se v jednotlivých položkách vyúčtování |
Vláda nyní podle Havlíčka nemůže vědět, kolik ji bude opatření stát. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že zastropování cen energií by mělo stát nejvýše 130 miliard korun.
Členské země EU se ve snaze zmírnit dopady aktuální energetické krize dohodly na snižování spotřeby elektřiny ve špičce a zdanění mimořádných zisků elektráren a dodavatelů fosilních paliv. Peníze odebrané energetickým společnostem plánují využívat na podporu zranitelných skupin obyvatel a podniků nebo na financování úsporných opatření.
Jedna z částí krizového balíku schváleného na mimořádné energetické radě stanovuje limit 180 eur za megawatthodinu (MWh) pro příjmy elektráren využívajících levnější zdroje než plyn. Veškeré příjmy nad touto hranicí mohou státy využít pro vlastní opatření.
Slovensko vře kvůli cenám elektřiny. Největší výrobce hrozí bankrotem |
Česká vláda zároveň určila maximální ceny energií. Maximální cena silové elektřiny bude činit šest tisíc korun za megawatthodinu včetně DPH, megawatthodina plynu bude stát maximálně tři tisíce korun. K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví konkrétní podrobnosti. Vláda by měla nařízení projednávat ve středu 5. října.
Vládou schválený návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 295 miliard korun. Největší změnou proti původnímu návrhu, který předpokládal deficit 270 miliard, jsou podle ministra financí Stanjury výdaje na stanovení maximálních cen elektřiny a plynu.
Pokrýt by je podle něj měly příjmy z daně z mimořádných zisků a odvody z příjmů prodeje elektřiny nad cenový strop schválený Evropskou komisí. Návrh rozpočtu počítá s příjmy 1,928 bilionu korun a výdaji 2,223 bilionu korun.
