Ruské drancování s pomocí Sýrie. Jak Kyjev přišel o obilí za půl miliardy dolarů

Rusko na Ukrajině ukradlo obilí nejméně za 530 milionů dolarů (asi 13 miliard korun). Ze satelitních snímků a dat z námořních radiových transpondérů vyplývá, že přes 30 lodí podniklo více než 50 plaveb, při nichž přepravilo obilí z Ruskem obsazených územích na Ukrajině do přístavů v Turecku, Sýrii, Libanonu a dalších zemí.

Válka na Ukrajině

Sledovat další díly na iDNES.tv

Zjistila to agentura AP při společném vyšetřování s investigativním projektem Frontline americké stanice PBS.

Když v Libanonu v létě zakotvila nákladní loď Laodicea, ukrajinští diplomaté uvedli, že přepravuje obilí ukradené Ruskem. Moskva toto obvinění označila za nepravdivé a neopodstatněné. Moskvě dal za pravdu také libanonský generální prokurátor a dovolil, aby z lodi byly vyloženy tisíce tun ječmene a mouky.

Podle společného vyšetřování AP a Frontline je ale loď Laodicea součástí sofistikovaného pašeráckého schématu řízeného Ruskem.

Do operace, která pomáhá financovat ruskou válku na Ukrajině, jsou zapojeni bohatí podnikatelé i státem vlastněné společnosti z Ruska a Sýrie.

Krádež obilí by podle odborníků mohla být válečným zločinem. Rusko nejen vyváží obilí z ovládnutých ukrajinských oblastí, ale také útočí na zemědělská zařízení na územích pod kontrolou Kyjeva. Znehodnocuje tak potraviny, žene jejich cenu nahoru a také omezuje vývoz obilí z Ukrajiny, které se přezdívá obilnice Evropy.

Během mobilizace došlo k chybám, připustil Putin. Vyzval k jejich nápravě

„Není to nic jiného než drancování a plenění, což je podle mezinárodního vojenského práva trestný čin,“ sdělil AP právník David Crane, který se v minulosti podílel na vyšetřování mnoha mezinárodních válečných zločinů.

Rusové mají podle něj „povinnost zajistit, aby bylo o civilisty postaráno“. „Ne je připravovat o možnost obživy,“ řekl také Crane.

Obilí má pocházet z Melitopolu

Obilí a mouku propašovala 138 metrů dlouhá loď Laodicea, která vyrážela s největší pravděpodobností z jihoukrajinského města Melitopol, které Rusko obsadilo v prvních dnech války. Právě tam také v červenci uspořádal okupační úředník Andrej Siguta tiskovou konferenci, na které řekl, že obilí „zajistí potravinovou bezpečnost“ pro Ruskem kontrolované regiony na Ukrajině a že jeho administrativa „vyhodnotí úrodu a určí, kolik bude na prodej“.

Na videu ze zmíněné tiskové konference byly vidět pytle s moukou podobné těm, které o tři týdny později dodala Laodicea do Libanonu. Starosta Melitopolu Ivan Fjodorov agentuře AP řekl, že okupanti převážejí obrovské množství obilí z regionu vlaky a kamiony do přístavů v Rusku a na Krym, který Rusko okupuje od roku 2014.

Satelitní snímky z 11. července ukazují loď Laodicea kotvící u mola v krymském přístavu Feodosija. Na fotografiích je rovněž vidět nakládání bílé substance z okolostojících nákladních vozů. O dva týdny později loď připlula do libanonského přístavu Tripoli, přičemž deklarovala, že veze obilí z malého ruského přístavu u Černého moře..

Podle kopií lodních dokumentů, které agentura AP získala, měla loď vézt zhruba deset tisíc tun ruského ječmene a ruské mouky. Jako přepravce vystupuje společnost Agro-Fregat, kupujícím je Loyal Agro Co Ltd., velkoobchod se sídlem v Turecku.

Agro-Fregat na zaslané otázky nijak nereagovala, nedostupné jsou i její webové stránky, telefon uváděný na webu dříve nikdo nezvedá.

Mluvčí firmy Loyal Agro uvedl, že společnost převzala zásilku pěti tisíc tun mouky a zbytek nákladu odplul do syrského přístavu Tartús.

„Uzavřeli jsme dohodu s Ruskem, mouka pochází z Ruska,“ řekl mluvčí Loyal Agra Muhammed Cuma. „Kdyby mouka byla kradená, pak by libanonské úřady dovoz nedovolily,“ dodal.

Daná loď v ruském přístavu ani být nemohla

Problém je v tom, že Laodicea nemohla naložit svůj náklad v přístavu Kavkaz, ruském přístavu uváděném v předložených dokumentech. Loď s jejím ponorem by do tak mělkého přístavu vůbec pro náklad nemohla připlout, upozorňuje AP.

Laodicea je jednou ze tří lodí provozovaných společností Syriamat Shipping, což je syrská státem vlastněná společnost, na níž se vztahují americké sankce uvalené v roce 2015 kvůli napojení na režim prezidenta Bašára Assada.

AP odsledovala celkem deset cest, které podnikla Laodicea i její sesterské lodi Souria a Finikia od ukrajinského pobřeží do přístavů v Turecku, Sýrii a Libanonu. Syriamar na žádné zaslané dotazy nereagoval a ani v tomto případě nikdo nebral ani telefony.

Další společností zapletenou do pašování obilí je United Shipbuilding Corp., ruská státní společnost zaměřená na stavbu válečných lodí a ponorek. I ta čelí mezinárodním sankcím. Jen pár týdnů před únorovou invazí na Ukrajinu koupila přes svou dceřinou firmu Crane Marine Contractor tři nákladní lodě. Ty následně podnikly minimálně sedmnáct plaveb mezi Krymem a přístavy v Turecku a Sýrii.

Mluvčí United Shipbuilding Corp. v Moskvě na zaslané dotazy nijak nereagovala. Když redaktoři AP volali do sídla Crane Marine Contractor, recepční se ohlásila do telefonu jménem firmy. Muž, na kterého reportéry přepojila, však trval na tom, že mají špatné číslo.

„Voláte špatně, nemám žádné takové informace,“ řekl muž, který odmítl sdělit své jméno. „Vůbec nevím, o čem mluvíte a ani nevím, s kým bych vás měl spojit, chápete?“

Pašované zboží překládají přímo na moři

Pašované obilí se někdy překládá přímo na moři, aby se zakryl jeho původ.

Velké nákladní lodi se na otevřeném moři setkávají s menšími plavidly, které vyvážejí obilí z přístavů na Ruskem okupovaném ukrajinském poloostrově Krym. Velké lodi pak obilí vezou do Egypta, Libye, Iráku nebo Saúdské Arábie.