Ukázkovým příkladem aktuálního problému je vztah Francie a Španělska. Druhá jmenovaná země zavedla v létě takzvaný iberský model – zastropovala ceny zemního plynu, který se používá pro výrobu elektřiny.
Podle dat Evropské sítě provozovatelů přenosových soustav je cena elektřiny na denním trhu ve Španělsku 191 eur za megawatthodinu (MWh). Ve Francii, která iberský mechanismus nemá, je cena elektřiny o polovinu vyšší, činí 297 eur za MWh. Rozdíl v cenách mezi dvěma středomořskými sousedy byl ještě o něco výraznější v srpnu. Ve Španělsku se tehdy na denním trhu kupovala elektřina za 183 eur, kdežto ve Francii to bylo 612 eur/MWh.
KOMENTÁŘ: Český průmysl volá o pomoc. Vláda musí najít odvahu |
Francouzští politici si stěžují na to, že tyto významné rozdíly mezi cenami znevýhodňují francouzský průmysl oproti tomu španělskému. Navíc dochází k praktikám, kdy průmysloví odběratelé nakupují elektřinu za hranicemi, kde jsou ceny plynu kvůli stropu uměle snížené.
Problém by šel podle Francie vyřešit tak, že by se ceny plynu omezily na celoevropské úrovni. „Důležité je, abychom postupovali jednotně a solidárně, protože všechny naše výrobní řetězce jsou propojeny,“ řekla k tomu francouzská ministryně energetiky Agnès Pannier-Runacher.
Německo je proti
Na narušování hospodářské soutěže upozorňuje i francouzské Sdružení obchodníků s hliníkem. „Buď Španělsko přestane omezovat cenu plynu, nebo ji musí začít omezovat všichni ostatní,“ uvedlo sdružení pro zpravodajský web Euractiv.
Cenový strop na zemní plynZemě PROTI
Země PRO
|
S Francií souhlasí i čtrnáct dalších zemí - tedy většina evropských států. Evropská komise má podle nich navrhnout „funkční řešení“, které by snížilo ceny elektřiny prostřednictvím omezením cen plynu.
K celoevropskému stropu na plyn se nicméně už delší dobu odmítavě staví Německo. Podle něj by to odradilo tankery se zkapalněným zemním plynem (LNG), které putují ze Spojených států a dalších zemí na evropský kontinent. Obchodníci LNG by pak raději nabídli plyn tam, kde jeho cena zastropovaná není, argumentují němečtí politici.
Jenže nejsilnější evropský stát má v tomto ohledu u ostatních členů EU škraloup. Zatímco odmítá řešení na evropské úrovni, odsouhlasil si vlastní obří balíček pomoci na boj s drahými energiemi ve výši 200 miliard eur (4,9 bilionů korun). Takovou podporu firem a domácností si jiné země nemohou dovolit, upozorňuje agentura Reuters. Rozdíly v objemu národních finančních injekcí do ekonomiky přitom opět mohou narušovat hospodářskou soutěž a zvýhodňovat, v tomto případě německé, firmy na úkor těch ostatních.
Špatné a ještě horší řešení
Na druhou stranu odborníci poukazují na to, že levnější ceny ve Španělsku vedou ke zvýšení spotřeby plynu na výrobu elektřiny – což je v přímém rozporu s cílem EU.
Investor Šnobr: Berlín nám určuje ceny elektřiny. ČEZ by měl být zestátněn |
Evropská komise tak balancuje na hraně. Rozhodnutí, které učiní, bude mít dalekosáhlý dopad. Zároveň se zdá, že všechna řešení, která jsou aktuálně na stole, mají své nevýhody. Komisařka EU pro energetiku Kadri Simsonová v pátek naznačila, že unijní exekutiva nad celoevropským zastropováním skutečně uvažuje.
„Jsme připraveni zavést na úrovni EU strop pro cenu plynu na výrobu elektřiny,“ uvedla v pátek Simsonová. Zároveň se ale nechala slyšet, že „cenové signály musí zůstat zachovány.“
„Pokud budeme spotřebovávat více plynu, který se nakupuje na napjatém globálním trhu, tak to bude dále zvyšovat ceny,“ upozornila komisařka.
Evropští lídři se opět mají setkat už tento pátek v Praze na zasedání Rady EU. Právě zde nejspíš představí návrh stanoviska, v němž požadují strop na plyn. Další summity o energetice mají následovat.
Schválená opatření pro celou EU
|
