„Moderní výzkum bankovnictví objasňuje význam bank i způsoby, jak je učinit odolnějšími v krizích a jak jejich pády finanční krize zhoršují. Základy tohoto výzkumu položili Ben Bernanke, Douglas Diamond a Philip Dybvig počátkem 80. let. Jejich analýzy měly velký praktický význam pro regulaci finančních trhů a zvládání finančních krizí,“ uvedla komise pro udělování cen v prohlášení.
Podle oficiální tiskové zprávy tak letošní laureáti značně přispěli ke zlepšení pochopení role bank v hospodářství, a to zejména v průběhu finanční krize. Mezi stěžejní zjištění jejich výzkumu se řadí příspěvek o tom, proč je pro ekonomiky po celém světě klíčové vyhnout se bankovnímu kolapsu.
Devětašedesátiletý Ben Bernanke je americkým ekonomem a bývalým předsedou rady guvernérů americké centrální banky FED. Douglas W. Diamond, který je narozený taktéž v roce 1953, pak je dlouholetým profesorem financí University of Chicago Booth School of Business. Poslední držitel letošní Nobelovy ceny za ekonomii, Philip H. Dybvig (1955), je také profesorem v oblasti financí a bankovnictví, a to na Washingtonské univerzitě.
Držitelé Nobelovy ceny za ekonomii 2022
Dybvig společně s Diamondem stojí v oblasti financí a bankovnictví za řadou teoretických modelů. Ty ukázaly, proč banky existují anebo do jaké míry jsou zranitelné vůči nejrůznějším fámám s ohledem na jejich možných kolaps. Oba ekonomové se snažili ve svých závěrech vysvětlit, jak je možné tuto zranitelnost bank omezit. Velkou roli v tomto ohledu podle nich plní vláda, která může zajistit pojištění vkladů všem střadatelům.
Kolaps bank jako příčina Velké hospodářské krize
Banky podle Dybviga a Diamonda plní v ekonomice hned několik funkcí, kvůli kterým je jejich význam mimořádný. Přijímají vklady od spotřebitelů a ti k nim mají téměř okamžitý přístup. Poskytují dlouhodobé úvěry, jež mohou přispívat i k růstu výkonnosti celé ekonomiky. Posuzují, zda potenciální dlužník bude v budoucnu schopný dostát svým závazkům, čímž mimo jiné přispívají k tomu, že úvěry budou využity pro vhodné účely.
Ben Bernanke se oproti tomu snažil třeba zjistit, jakou roli měly krachující banky během hospodářské krize ve třicátých let dvacátého století. Tehdejší pád bankovního systému je totiž podle něj jednou z příčin, proč byla krize tak hluboká a dlouhodobá. Tehdejší vkladatelé totiž ztratily v bankovní systém důvěru a začali z něj ve velkém vybírat peněžní prostředky, což mimo jiné vedlo k vleklé krizi.
Ben Bernanke
„Ben Bernanke ve své práci z roku 1983 pomocí statistické analýzy a historických pramenů ukázal, že hromadná vybírání hotovosti vedla ke krachům bank a že to byl mechanismus, který změnil relativně běžnou recesi ve 30. letech ve velkou hospodářskou krizi, nejdramatičtější a nejtěžší krizi, kterou jsme v moderní historii zažili,“ řekl člen výboru John Hassler.
Cena za ekonomii nepatří mezi původní ceny, které ve své závěti z roku 1895 určil vynálezce dynamitu Alfred Nobel. Až od roku 1968 ji na vědcovu památku ustanovila švédská centrální banka, poprvé pak byla cena udělena v roce 1969.
BREAKING NEWS:
The Royal Swedish Academy of Sciences has decided to award the 2022 Sveriges Riksbank Prize in Economic Sciences in Memory of Alfred Nobel to Ben S. Bernanke, Douglas W. Diamond and Philip H. Dybvig “for research on banks and financial crises.”
#NobelPrize https://t.co/cW0sLFh2sj
Loňskou Nobelovu cenu za ekonomii získal Kanaďan David Card za studii ekonomiky práce a dvojice ekonomů Joshua Angrist a Guido Imbens za rozbor příčiny a následku při experimentech. Ti nastínili, jak je možné přirozené experimenty využívat k získání přesných závěrů o příčinách a následcích.
Naprostou většinu ocenění v oblasti ekonomie získali v minulých letech Američané. Pouze dvakrát získala cenu žena, v roce 2009 Američanka Elinor Ostromová a v roce 2019 Francouzka Esther Duflová, která byla zároveň i nejmladším laureátem.
Pondělním oznámením držitele Nobelovy ceny za ekonomii skončil letošní seriál rozdílení těchto prestižních ocenění. Minulý týden byli postupně ohlášeni laureáti Nobelových cen za lékařství, fyziku, chemii, literaturu a mír.
Vedle medaile a diplomu na laureáty Nobelových cen čeká i finanční prémie, která činí deset milionů švédských korun, což je v přepočtu asi 25 milionů korun. Slavnostní předávání Nobelových cen se uskuteční 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vědce a zakladatele ocenění Alfreda Nobela.
Křehkost bank i potřeba regulace
Podle analytika Natlandu Petra Bartoně výzkum letošních laureátů ukázal, že banky nejsou jen instituce pro uložení či vypůjčení peněz, ale mají i svou roli při vyhodnocování kvality podnikatelských záměrů. Řeší také situaci, kdy v případě náhlého zhoršení hospodářské situace střadatelé chtějí vybrat peníze zpět a současně investoři chtějí mít jistotu, že nebudou muset ihned splácet úvěry. „Stejný fakt vede k navzájem opačným, neslučitelným motivacím investujících a spořících. A banky tohle slučují,“ uvedl.
Právě tato funkce bank je ale příčinou křehkosti celého bankovního systému, uvedl analytik České spořitelny Michal Skořepa. „Objasnění principu bankovnictví a jeho křehkosti jasně ukázalo, že riziko vkladatelské paniky a překotných masových výběrů bankovních vkladů bude nižší, pokud regulace přinutí banky k jisté opatrnosti. Tímto výzkumem poučená regulace tak nutí banky, aby jistou část celkového objemu vkladů využily nikoli na poskytování dlouhodobých úvěrů, nýbrž aby ji držely v podobě rychle vyplatitelných rezerv, a také nutí banky přispívat ze svých zisků do fondu pojištění vkladů,“ uvedl.
Podle Skořepy se výzkum letošních nobelistů v českých podmínkách projevil v březnu při kolapsu tuzemské Sberbank. „Psychologické nákaze a přenosu paniky od této banky k dalším zdejším bankám zabránil uklidňující efekt českého systému pojištění vkladů. Díky němu byl dopad této kauzy na zbytek zdejšího bankovního systému jen velmi malý,“ řekl Skořepa.
Bartoň připomněl i využití poznatků oceněných ekonomů přispělo k ochraně amerického bankovního systému po pádu skupiny Lehman Brothers. „Dnes oceněný výzkum Bernankeho významně ovlivnil jeho kroky během šéfování Fedu za finanční bouře 2007. Udržení velkých bank nad vodou stůj co stůj,“ dodal. Bernanke se tak za cenu vládních záchranných programů snažil zabránit masivnímu krachu bank, který by vyvolal podobnou krizi, jakou Spojené státy prošly ve 30. letech 20. století.
