Každou zimu řeším svůj osobní rajčatový problém. Proč rajčata v zimě nemají dost šťávy a chuti?
Klíčové je slunce. Rajče vypěstované v létě na zahrádce bude vždy nejchutnější. Ale my, pomocí špičkových technologií, umíme lidem zajistit vitamíny po celý rok. Navíc to zvládneme bez chemie tak, aby naše rajčata byla nejen chutná, ale i zdravá. A vypěstovat v zimě chutná rajčata není jen tak.
Vy mi to asi budete vyvracet, ale není potom lepší a asi i levnější v zimě rajčata dovážet?
Podívejte, klíčovým dodavatelem rajčat k nám je v zimě severní Afrika. Tam je pěstují s brutálním nasazením chemie a za velmi špatných hygienických podmínek. Vůči zaměstnancům se uplatňují i fyzické tresty. O zacházení se ženami ani nebudu mluvit.
Vitamíny obsahují?
Zdravá nejsou! Chemie, kterou v tamějším teplém klimatu používají, musí být velice silná. Při jejich pěstování byste na takto ošetřená rajčata nechtěl ani sahat. Jenže dnešní chemie je taky velice chytrá: částečně jí tam umyjí při sklizni, zbytek při dopravě postupně vyvětrá. To je ale jen část problému. Oni tam rajčata sklízí nezralá, ještě napůl zelená. Kdyby sklízeli zralá jablíčka, při té dlouhé cestě do Evropy, která trvá asi deset dnů, by přezrála a potloukla by se. A u nás by je nikdo nekoupil. Když je v Africe naloží do kamionů polozralá, červená barva jim na cestě dojde. A až je nakonec u nás vyloží z kamionu, budou nominálně v pořádku – na papíře. Ale ruku na srdce: Chcete takové rajče jíst?
A chci jíst to od Vás?
Naše české rajče je vypěstované v podstatě v biokvalitě, bez chemie. Nemohou dostat bio nálepku, protože naše rostliny neklíčí v zemi, nýbrž koření ve vodě, to je jediný rozdíl. Trháme je zralé, takže jsou nejpozději druhý den od sklizně u našich zákazníků. Ten rozdíl v čerstvosti je proti dovozu obrovský. Samozřejmě, že jsou dražší, ale jsou skutečně zdravá. Navíc pěstování v Česku musí každoročně projít dvouměsíčním certifikačním cyklem, kde musíme doložit každý detail fungování farmy. Po celý rok nás kontrolují orgány státní správy. V tomto platí u nás jedny z nejpřísnějších norem na světě. Tristní je, že rajčata pěstovaná v severní Africe dostanou stejný certifikát jako ta naše – za úplatek 200 eur a jedno kafe s kontrolorem.
Rád zmiňujete, že letos budete v Česku jediní, kdo v pěstování nepoleví ani přes zimu. Mnozí kvůli cenám energií zavírají nebo omezují produkci. Podaří se Vám zůstat v černých číslech?
Díky technologickým inovacím, do kterých jsme v uplynulých letech investovali spoustu peněz, máme dnes nižší náklady na energie než konkurence. Zároveň díky nim dnes rajčatům vytváříme prostředí, ve kterém se cítí třeba i o Vánocích dobře.
Lukáš Rázl (1973)
|
Jak toho dosáhnete?
Pracujeme se světelným spektrem. Našim rostlinám prodlužujeme den a zároveň simulujeme světelné podmínky, jako jsou ráno, poledne i večer. Ale není to jen o technologiích. Když chcete rostliny chránit bez chemie před škůdci – máte jedinou možnost: využít hodné broučky, kteří žerou ty špatné broučky, které ve skleníku nechcete. Říká se tomu biologická ochrana a je to docela věda. V zimě pro změnu musíte vytvořit ve skleníku umělý mrak, který chrání rostliny před plísněmi a houbami. No a na kořenech našich rostlin pěstujete houby tak, aby jejich kořeny vytvořily s houbami symbiózu, které rajčatům umožní lépe vstřebávat živiny. To celé řídí počítač, který ladí složení atmosféry, vlhkost, teplotu, osvit a jeho strukturu. Je to revoluce v zemědělství, farmaření pro jedenadvacáté století.
Kolik taková automatizace ušetří lidské práce? Na jak velké ploše hospodaříte?
Naše farma má asi jedenáct hektarů, přičemž se sedmdesáti pěti zaměstnanci dokážeme vypěstovat 6 500 tun rajčat za rok. To je skoro desetina rajčat, která se u nás sní. Míra robotizace, která odstraňuje ze zemědělství těžkou dřinu, je obrovská.
Jaká byla vstupní investice?
Nejdražší a nejvzácnější jsou schopní a pracovití lidé. Návratnost jsme měli spočítanou asi na deset let.
Umím si představit, že takový skleník se mohl ještě předloni jevit jako lákavý nápad. Zvykli jsme si na to mít celé spektrum čerstvých potravin po celý rok. Platí to pořád? Co vlastně dělá inflace a energetická krize s Vaším byznysem?
Upřímně, většinu zisku odevzdáme na energie, které nás drtí jako všechny ostatní. Náklady na elektřinu nám stouply o 500 procent, na hnojiva o 200 procent. Náklady na obaly o 100 procent, navíc velmi často vůbec nejsou. Velký je i tlak na mzdy. Inflace neustále ujídá z mísy a moc toho nezůstane. Na rovinu, situace v celém zemědělství je kritická.
Budou v lednu rajčata stát tři sta korun?
Určitě ne. Snažíme se ze všech sil najít zlatou střední cestu. Jíst zeleninu nesmí být luxusní zboží.
