Je investice do umění výsada bohatých?
To určitě ne. Samozřejmě že člověk s průměrnými příjmy si nekoupí originálního Kupku. Současné umění si ale můžete koupit i v řádu jednotek tisíc. Dá se zaměřit také na levnější typy umění, jako jsou například sítotisky nebo litografie. Tam zhodnocení ovšem není takové. I u mladých umělců je otázka, zda půjde o růstovou investici.
Co všechno může ohrozit růst investice do současného umění?
Hodně záleží na tom, zda se umělec vůbec dokáže prosadit, jestli umí se sebou a dílem pracovat, zda spolupracuje s galeristou. V krajním případě s tvorbou může umělec úplně „seknout“, nebo naopak začne produkovat příliš. I v umění totiž platí pravidlo nabídky a poptávky. Když je děl od jednoho umělce na trhu hodně a každý je může mít, tak cena tolik neporoste. Často do toho proto vstupují galeristé, kteří umělce nasměrují.
Jsou nějaké znaky, které investorovi pomohou rozpoznat umělce s potenciálem?
Toto je velmi složité, galeristé a znalci umění samozřejmě poznají nějaké indicie, zda mladý umělec má šanci uspět. Těch faktorů, které ovlivní to, jestli se umělec stane dalším Kupkou, je několik. Neřekl bych ale, že obyčejný člověk to může poznat. Zde proto vstupuje do hry diverzifikace, nesnažit se kupovat jen jednoho umělce, ale portfolio diverzifikovat, což platí hlavně u mladých umělců.
Je nějaký typ nebo směr umění, kde je šance na zhodnocení vyšší?
Takhle obecně se to říct nedá. Samozřejmě pokud se člověk drží klasiků, jako je Toyen nebo Kupka, tam růst historicky je. Nevyšplhají se už ale na stonásobek hodnoty, porostou stejným tempem jako dosud. U mladších umělců je vyšší riziko, ale o to zajímavější může být zhodnocení. Obraz koupíte třeba za deset tisíc a šance, že se prodá za sto, určitě existuje.
Vernisáž Portu Gallery
U velkých jmen tedy nelze čekat takový výnos?
Jejich hodnota konstantní není, dlouhodobě porážejí inflaci. Slavná jména by měla mít ročně výnos deset, dvacet procent. Současnou inflaci tedy porazit mohou.
V dnešní době zní možná investice do umění zajímavěji než běžné akcie.
V současné neklidné době jsou tyto netradiční investice vhodnou alternativou k akciovým titulům. Fungují velmi dobře antiinflačně. V turbulentních dobách, jako je válka, mají své výhody. Například hodinky nebo sbírku známek snadno sbalíte na cestu. Můžete tedy cestovat s poměrně velkým majetkem. U umění už je to trochu jiné, ale sběratelské předměty často můžete snadno přenášet. I proto poptávka po nich nyní roste.
Jak je na tom umění s volatilitou? Jak si stojí například v porovnání s technologickými akciemi nebo kryptem, které teď zažívají těžké časy?
Umění určitě není tak volatilní jako krypto. Bude podobné technologickým akciím s tím, že umění bude o něco méně volatilní. Umění totiž je lepším uchovatelem hodnoty a tolik na něj nemá vliv makroekonomický vývoj.
Jak velký prostor umění ve svém portfoliu věnovat?
To se velice těžko říká bez toho, aniž bychom znali situaci daného klienta. Pokud je to klient, kterému zbývá maximálně pár tisíc na konci měsíce, tam bych velké množství peněz do alternativních investic nedával, spíš bych se soustředil na spořicí účty a podobně. Stejně tak u starších lidí, kteří mají krátký investiční horizont. Určitě bych do toho také nedával většinu svého majetku, ale tak pět až deset procent u člověka s běžnými příjmy.
Jakou roli v investicích do umění hraje emoce?
To je to, co umění odlišuje od jiných typů investic. Emoce u něj hraje docela velkou roli, člověk má totiž možnost zainvestovat do něčeho, co má rád, co se mu líbí. Může si k danému předmětu vytvořit vztah. I v rámci Portu Gallery investiční předměty vystavujeme, aby se na ně investoři mohli přijít podívat. Je důležité, aby k předmětu měl investor vztah, není to totiž „jen“ nějaký fond, který mi nabídla paní na pobočce.
Martin JarošVýkonný ředitel investiční platformy Portu a jednatel Portu Gallery. Koordinuje každodenní činnosti, kontroluje dodržování předepsaných postupů, ale také mapuje konkurenci a identifikuje příležitosti rozvoje. Když zrovna nepracuje, rád cestuje po Čechách i Evropě, kde sbírá inspiraci k vaření, které patří k jeho velkým zálibám. |
Podle čeho dalšího se na trhu s uměním orientovat?
Pro lidi, kteří uměním nežijí každý den, doporučuji, aby si vybrali segment, který jim je blízký a baví je. Spousta lidí z toho důvodu volí současné umělce, protože se s nimi mohou pobavit, podívat se k nim do ateliéru. Je tedy dobré vybrat si obor, období nebo směr. Na to se zaměřit a sledovat dění v této oblasti, chodit na vernisáže.
V Praze je spousta galerií, které lze zdarma navštívit. Ideální samozřejmě je se také poradit s odborníkem, galeristou či umělcem anebo se spolehnout na investiční platformu.
Jak se umění daří v čase?
Velkou změnou prošel trh v době covidu. Tehdy hodně věcí muselo přejít do onlinu, řada obrazů a děl se začala prodávat více online, nebylo totiž možné cestovat nebo chodit do galerií. Lidé navíc seděli doma a měli čas se tím zaobírat. Přemýšleli, jak investovat. Právě v tuhle dobu alternativy zažily velký boom.
A v současné době?
Tento trend pozorujeme i nyní v souvislosti se současnou nejistotou. Vidíme, že na trhu jsou lidé, kteří investují právě do těchto alternativ. Cílem je i diverzifikace. V minulém roce se tedy investicím dařilo. Ti, kteří mají peníze, berou umění a sběratelské předměty jako bezpečný přístav.
Jaký je výhled do příštího roku?
Uvidíme, jak se bude vyvíjet celková situace, nežijeme v lehké době. Máme za rohem válku, vysokou inflaci, úrokové sazby... Nevíme, co bude, je to celkově zvláštní doba. Je otázka, co se bude dít na makroekonomické úrovni a jak se nám s tím podaří vypořádat. Je určitě dobré mít peníze zainvestované a nenechat je ležet na běžném účtu. Záleží pak na každém člověku, jak rizikově chce zainvestovat. Rozhodně ale doporučuji co nejvíce diverzifikovat.
Jak jsou na tom Češi s investicí do umění v porovnání se zahraničním?
Určitě tady přetrvává povědomí, že umění je jen pro bohaté, zároveň tu dřív působily i různé pofidérní poradenské sítě. Obecně tu vztah k investování dobrý není, ale zlepšuje se to. Hodně se k investicím dostávají mladí lidé, kteří jsou zvyklí si ověřovat informace. Proti západu jsme pozadu, ale věřím, že jsme na dobré cestě.
Sedm nejčastějších chyb začínajících investorů |
Jak moc je trh s uměním dotčen podvody?
Falza tu samozřejmě jsou, a to i u sběratelských předmětů. Je proto třeba vědět, od koho předmět kupuji, mít znalce, který mi na to dá posudek. Vědět, že to nekupuji na nějakém e-shopu, ale znám původ předmětu. Je dobré kupovat od současných umělců, protože tam nakupuji přímo od autora. U sběratelských předmětů je také potřeba hodnotit stav, proto je dobré se na věc podívat osobně.
Na základě jakých kritérií vybíráte umění do portfolia Portu Gallery?
Hlavní je růstový potenciál, abychom v horizontu pěti až deseti let danou věc prodali třeba za dvojnásobek. Pak hodnotíme, zda to veřejnost zaujme. Něco je umělecky zajímavé, ale širší veřejnost to nezaujme. Funguje estetičnost, pochopitelnost a slavné jméno. Ze sběratelských předmětů pak nejvíc táhne alkohol, whisky a víno.
Co říkáte na NFT, které pro někoho už balancuje na hraně uměleckého předmětu?
Většina lidí zná NFT jako jedinečný obrázek ve formátu jpg. U těch je těžké si říct, jestli to bude růst, nebo je to bublina, která praskne. Pak je tu druhá strana, a to je NFT jako technologie. Tam se dá použít na různé věci, třeba jako důkaz vlastnictví. Prodáváme například dílo Josefa Lady, na nějž jsme vytvořili NFT, které reprezentuje nárok na tuto fyzickou věc. Těch možností, na které se dá NFT využít, je spousta, zde budoucnost vidím.
