Podle návrhu zákona, do něhož nahlédla agentura Bloomberg News, vláda plánuje 90 procenty danit zisky nad 130 eur (3 189 Kč) za megawatthodinu ze solárních, větrných a jaderných elektráren. Politici se tak snaží získat zpět část zisků, které společnosti získávají z vysokých cen elektřiny.
Mimořádná daň, někdy označovaná jako windfall tax, se bude vztahovat na výrobce elektřiny v závislosti na palivu, které používají. Hnědouhelným elektrárnám bude zdaněn zisk nad 82 eur (2 000Kč) za megawatthodinu a ropným elektrárnám nad 280 eur (6 869 Kč). Opatření budou platit deset měsíců, zpětně od začátku září 2022, do konce června 2023 a mohou být prodloužena do konce roku 2024.
Bitva o miliardy začíná. Stanjura dál hájí nové daně, firmy mluví o soudech |
Navrhovaná výše je přitom nižší, než udává Evropská komise, která navrhuje 180 eur za megawatthodinu. Výrobci energie z obnovitelných zdrojů v Německu varovali, že taková daň odradí od investic, které jsou nezbytné k tomu, aby se země zbavila dovážených fosilních paliv.
Německý balíček pomoci, který od příštího roku zavádí stropy na ceny plynu i elektřiny pro podniky a domácnosti, má mít hodnotu 54 miliard eur (1,3 bilionu Kč). S jeho ufinancováním má právě tato mimořádná daň pomoci. Vláda od ní očekává, že do rozpočtu přinese dvoucifernou částku v řádu miliard eur.
Zadusíte zelené zdroje
Více než dvousetstránkový návrh zákona, který by měl kabinet schválit v pátek, již vyvolal rozsáhlou kritiku ze strany energetických lobbistických skupin. „Poplatek zadusí společnosti zabývající se obnovitelnými zdroji energie, protože tyto firmy investují nemalé peníze do nových technologií,“ prohlásil například zákonodárce opozičních křesťanských demokratů Andreas Jung.
Zákon má horní komora parlamentu schválit 16. prosince, aby mohl vstoupit v platnost 1. ledna.
Také v Česku budou výrobci elektřiny podle druhu technologie výroby odvádět 90 procent z částky nad stanoveným cenovým stropem. Peníze by však měli začít platit už od prosince. Kabinet Petra Fialy nastavil ovšem stropy odlišně.
Jaderné elektrárny ho mají na 70 eurech (1 700 Kč) za MWh, hnědouhelné elektrárny pak na 170–230 eurech (4 100–5 600 Kč) za MWh. U biomasy je limit 200–230 eur/MWh, (4 900–5 600 Kč), u obnovitelných zdrojů, jako je slunce či vítr pak na 180 eurech (4 400 Kč). Evropské nařízení stanovuje strop právě na 180 eurech za megawatthodinu, jednotlivé členské země si ho ale mohou přizpůsobit podle svých specifik.
