Řada států bývalé Varšavské smlouvy považuje pomoc Ukrajině za nutnost v otázce regionální bezpečnosti. Pozitivně to však ovlivňuje i chod mnoha východoevropských firem, jak pro agenturu Reuters potvrdilo několik analytiků i zástupců zbrojařských firem.
Od těch českých již obdržela Ukrajina zbraně a vybavení v hodnotě téměř 50 miliard korun, jak řekl agentuře Reuters náměstek českého ministra obrany Tomáš Kopečný. Podle něj bude český vývoz zbraní v letošním roce nejvyšší od roku 1989, řada firem v tomto odvětví zvyšuje počet pracovních míst i svou výrobní kapacitu.
„Pro český obranný průmysl je konflikt na Ukrajině jednoznačně impulsem, který jsme za posledních třicet let nezažili,“ řekl Kopečný.
David Hác, generální ředitel české skupiny STV, nastínil agentuře Reuters firemní plány na přidání nových linek na výrobu munice malého kalibru. „Uvažujeme i o rozšíření kapacit pro výrobu munice velkého kalibru,“ dodal. Na napjatém trhu práce se podle něj společnost snaží přetáhnout pracovníky ze zpomalujícího automobilového sektoru.
Prodej v oblasti obrany pomohl i skupině Czechoslovak Group. V prvním pololetí téměř zdvojnásobila své tržby proti předchozímu roku, a to na 13,8 miliardy korun. Průmyslově-technologický holding ve čtvrtek oznámil, že ovládl 70procentní podíl v italské firmě Fiocchi Munizioni. Cenu za převzetí předního výrobce malorážové munice holding neuvedl, jde však podle něj o finančně největší investici v historii českého zbrojařského průmyslu.
„Většina českého obyvatelstva si ještě pamatuje doby ruské okupace naší země před rokem 1990 a nechceme tak mít ruská vojska blízko našim hranicím. Po zahájení ruské agrese se naše dodávky pro ukrajinskou armádu několikrát znásobily,“ řekl pro Reuters mluvčí Czechoslovak Group Andrej Čírtek.
Vzkvétají i polské podniky
Ještě lépe je na tom Polsko. Tamější státní podnik PGZ plánuje díky současné situaci investovat v příštích deseti letech asi 8 miliard zlotých (zhruba 40 miliard korun), což je asi dvojnásobně víc, než jaké byly jeho plány před vypuknutím rusko-ukrajinské války. Důvodem je třeba výstavba nových obranných zařízení u hranic s Běloruskem, které se řadí mezi spojence Putinova režimu.
„Pokud vezmeme v úvahu situaci na Ukrajině a jasný postup Západu k němu, existuje reálná šance, že naše firma v příštích letech vstoupí i na další trhy a zvýší své příjmy z exportu. Veřejné výdaje v oblasti obrany se totiž znatelně zvyšují,“ řekl pro Reuters Sebastian Chwalek, generální ředitel polské firmy PGZ. Ta ovládá více než padesát firem vyrábějící zbraně a střelivo.
Strnadův holding CSG v rekordní investici ovládl italského výrobce munice |
Bezprostředně po vypuknutí konfliktu začali výrobci navyšovat výrobu staršího i moderního vybavení. I díky přílivu vojenského materiálu ze Západu se Ukrajině podařilo zatlačit ruské síly zpět a získat část svého území.
„Východoevropské země Ukrajinu významným způsobem podporují. Zároveň je to pro ně také příležitost, jak vybudovat svůj vojenský výrobní průmysl,“ řekl pro Reuters Christoph Trebesch, profesor na univerzitě v Kielu.
Sebastian Chwalek z PGZ pro Reuters řekl, že v roce 2023 vyrobí podnik asi 1 000 přenosných systémů protivzdušné obrany Piorun. V roce 2022 jich bylo pro srovnání 600 a v letech dřívějších 300 až 350. Jeho firma dovezla na Ukrajinu také dělostřelecké systémy, neprůstřelné vesty, střelivo nebo houfnice a pravděpodobně pro letošní rok překročí úroveň dříve plánovaných příjmů. Ty se původně odhadovaly ve výši 6,74 miliard zlotých (asi 34 miliard korun).
Historie zbrojního průmyslu je v Evropě bohatá
Východoevropský zbrojní průmysl sahá až do 19. století, kdy Čech Emil Škoda začal vyrábět zbraně pro Rakousko-Uhersko. Za komunismu zaměstnávaly obrovské továrny v Československu, druhém největším výrobci zbraní ve Varšavské smlouvě, Polsku a dalších zemích regionu tisíce lidí. Ti vyráběli zbraně pro konflikty, které Moskva rozdmýchávala po celém světě.
„Česká republika byla jednou z velmocí v oblasti vývozu zbraní. I proto na to máme personál, materiální základnu i výrobní linky, abychom na vyšší poptávku zareagovali,“ řekl agentuře Reuters velvyslanec NATO Jakub Landovský.
